|
Mezinárodní výstava psů v
Českých Budějovicích 25.4.
|
Po spoustě dnů naplněných prací a starostmi o Honzu jsem se zase jednou
díky Marcelce Malíkové dostala na výstavu. Cestu Marca zvládla perfektně a
tak jsme bez problémů dojely do prosluněných Budějovic. Areál výstaviště
byl upravený, tráva posekaná, chodníky suché - zkrátka prima. Afgáni se
vystavovali v pavilonu R3 kde byly pouze dva kruhy - tedy celkem klid a
pohoda. Posuzoval pan Vladimír Panuška, ve vedlejším kruhu rakušan Robert
Blümel. My jsme měly sebou 3 afgány -
mladého Uncase, veterána Marcuse a Tinu Turner (všichni Gandamaci). A
všichni tři dopadli skvěle. Uncas dostal CAJCe a JuniorBOBa a současně
splnil Junioršampiona. Marcus Bov, BOB a BIG4, Tinka.CAC, CACIB a "jenom"
BOS. Oba s Marcusem běhali krásně, ale v postoji je Marcusek jako socha
zatím co s Tinou neustále šijí všichni čerti. Je ale nádhera vidět tyhle
psy běhat. Hlavy s rozesmátýma hubama nesou pěkně nahoře (nikdo je nemusí
tahat nahoru řetízkovým stahovákem), mají dlouhý razantní krok a čiší z
nich radost a energie. Podobně byl úspěšný i Gandamak tým na MVP v polském
Opole. Navíc mne velmi potěšila poznámka rozhodčího že pohyb Tiny by
se měl filmovat na ukázku. Moc mne tím potěšil. CACIBa ve psech dostal
Benjamin Sarah Fareh který dospívá v nádherného psa a když bude běhat s
chutí tak to budou mít jeho konkurenti fakt těžké.
Výsledky jsou zde: Tinin posudek (podobný jako mnoho jiných jejích
posudků): 5tiletá fena modré barvy, ušlechtilá
hlava, výborná hor. i spod. linie, vynikající úhlení pánevních končetin,
výborná kvalita srsti, vynikající prostorný pohyb - V1, CAC,
CACIB, BOS. |
|
Zpráva,
která nás srazila do kolen. |
Dnes jsme dostali smutnou zprávu že v
Plzni zemřel Dandy Boisterous beauty - syn Henrýska a Paulinky. Odešel v
necelých třech letech kvůli akutní zákeřné nemoci. Děkujeme manželům
Šlajsovým za velkou lásku a péči kterou mu dali a jsme moc smutní!
Dandýsek byl velmi chytré, milé a
podnikavé štěně a takový v nás zůstane až do našich posledních dní.
|
|
Evropská a
národní výstava psů BRNO 2014.
|
Na Evropskou výstavu psů jsem se těšila dva
roky. Konečně nebudeme muset ujet stovky kilometrů - budeme to mít doslova
za humny. Ale všechno bylo jinak. Když jsem si přečetla delegované
rozhodčí tak jsem s obrovským zklamáním konstatovala, že vystavovat
nebudeme - a to jsem v Česku a v Evropě nebyla zdaleka sama. On tomu
odpovídal i počet přihlášených afgánů. Kam se hrabeme třeba na Bratislavu,
kam přijelo na 160 afgánů - tady jich bylo ani ne sto, z toho jen 39 fen!
No tak dobře, na "evropu" se tedy pojedu jen podívat, ovšem na souběžnou
národku s holandským rozhodčím panem Jippingem se přihlásíme. Ale i tady
to nebylo ono. Za prve ráno pršelo a tak od večera nafénovaní
krasavci mi při venčení navlhli. Cesta do Brna, kterou normálně jezdíme 40
minut, nám trvala přes dvě hodiny. Za Vyškovem stála kolona a tak jsme
sjeli na "starou" silnici. Tady jsme si postáli celkem třikrát a meztitím
se často posunovali závratnou rychlostí 30 km v hodině. Je to vrchol
koordinace opravovat dálnici a současně s ní i souběžnou silnici. Do
pavilonu F to bylo z parkoviště daleko, my to jeli s klecí nadvakrát a čas
ubíhal. A co mne fakt vytočilo, to byla skutečnost, že v tom mokrém počasí
byly v pavilonu vypnuté zásuvky - takže fénovat nešlo. Nakonec jsem
uplatila polského stánkaře a on mi dovolil se připojit na jeho zásuvku.
Ale to už bylo málo času. Já se měla vykašlat na Henrýska a udělat hlavně
Tinku. Bohužel jsem se snažila zvládnout oba a výsledek té rychlovky byl
žalostný - na fotečky se nemohu ani podívat. Henrýsek se navíc moc
nepředvedl - chtěl se mazlit, takže výborná bez pořadí. Tinka dopadla lépe
- V2,R.CAC. Před ní byla fenka která mne ničím neupoutala. Za ní zůstala
hezká fena která druhý den na "evropě" třídu šampionů vyhrála - tam
ale zase byly i hezčí feny. Každý rozhodčí má zkrátka jiné oči. Pan Dupas
dával u psů přednost jemnějším typům. Evropským vítězem se zcela
zaslouženě stal BLUE STEEL AGHA DJARIS - krásný pes s nádherným pohybem.
Ale druhé místo jsem absolutně nepochopila. Chtěla bych vidět co by při
lovu dokázal pes s takto neuvěřitelně úzkým hrudníkem - o stříhané srsti
ani nemluvím. Je vůbec zajímavé pozorovat vystavovatele z Ruska. Psi jsou
vyvazováni na stolech třeba i dvě hodiny, upravováni nůžkami i přímo
u kruhu... no Rusi, nic pro ně neplatí a není nikdo, kdo by je na to
upozornil. Do dnešního dne si stále nemohu uspořádat vše, co bylo na psech
a výsledcích zajímavé. ALE KAŽDOPÁDNĚ - po organizační stránce
nelze evropské výstavě nic vytknout. Brněnské výstaviště má pro takové
akce dostatek velmi pěkných pavilonů, vyhovujících parkovišť a také
množství místa kde lze vyvenčit psy. Uspořádání kruhů bylo přehledné a
navíc - vše se dalo najít mnoho dní dopředu na webových stránkách této
výstavy. To národní výstava měla krom vypnuté elektřiny ještě jeden kaz -
nikdo (a vystavovali tu především zahraniční vystavovatelé) nedostal
ani medaili - prostě jen kartičky a nic víc - a to je za ty peníze za
přihlášení dost ubohé. Pro mne bylo na celé akci nejhezčí to, že jsem se
tady potkala s mnoha stejně "postiženými" známými a kamarády a že nám všem
dohromady bylo v pátek moc hezky. A za to všem děkuji a úspěšným
samozřejmě ještě jednou gratuluji!!!!!
P.S.Naše holky Paulinka a Django zůstaly ve
čtvrtek, kdy jsme jeli vystavovat, samy doma a to od 8 až do půl páté.
Vyletěla jsem z auta, pustila je na zahradu a pak jsem šla nahoru s kýblem
že jako uklidím. A ono nebylo co. Tedy bylo, až jsem se musela smát.
Holčičky sice vydržely bez vyměšování, ale jinak fest hospodařily.
Paulinka pootvírala vevnitř všechny dveře - venkovní byly oboje dobře
zamčené - a já hleděla co dokázaly. Honzovi donesly nahoru až do postele
jeden sandál, dotáhly sem z koupelny i propocené pyžamo, moje maratonky
byly každá jinde, v komoře si nakradly ořechy, ale louskaly je nahoře v
posteli a skořápky nám nechaly na ukázku jaké jsou šikovné veverky,
pečlivě "přečetly" všechen tisk, zpracovaly plastové lahve .... no zkrátka
musely děsně makat. Moc jsme je chválili a sušené uši dostali za odměnu
všichni čtyři. Hned jsme měli i my spravenou náladu.
|
|
Šampionát ČMKU!
|
Když jsem po příchodu Tinina Grandšampionátu
zařazovala CACové kartičky, došlo mi, že Tina už má nějakou dobu splněného
i Šampiona ČMKU. Takže jsem znovu poslala do Prahy potřebné kartičky s
rodokmenem a už ho máme doma. Tince jsem ani negratulovala, byla by
zbytečně namyšlená. Ale jak jsem viděla tu hromádku úspěchů, tak jsem si
vzpomněla na její úplně první výstavu a našla jsem z ní
krátké video. Šestiměsíční Tina běhá v Brně se svojí sestřičkou
Tracy a jsou obě kouzelné. Hlavičky i ocásky pěkně zvednuté, huby
rozesmáté, po nějaké bázlivosti ani stopy. Takhle by se mělo chovat štěně
se kterým mám v úmyslu jezdit na výstavy. |
|
Moravskoslezská
národnívýstava psů
BRNO 28.9.2014
 |
|
Henrýsek ve třídě vítězů |
 |
|
běhal |
 |
|
i stál a dostal V1 CAC. |
 |
|
O Národního vítěze |
 |
|
běhal s vítězem třídy
otevřené |
 |
|
a dostal ho. |
|
Zase jsme jeli do Brna a zase byla změna rozhodčího. Místo pana Štefana
Šinka posuzovala paní MVDr. Pavlásková ze Slovenska. Už několik let bývala
tato "národka" v pavilonech brněnského výstaviště, ale letos - vzhledem k
začínajícímu strojírenskému veletrhu - se vrátila na velodrom. Naštěstí
bylo nezvykle krásné počasí a tak panovala všeobecně dobrá nálada. Afgánů
bylo přihlášených 26, ale ne všichni přijeli. Hárání a také změna
rozhodčího se na tom určitě podepsaly. Ti co přijeli byli všichni pěkní -
radost se dívat. A ti nejmenší byli nejkrásnější - jejich fousaté čumáky a
věčná chuť dovádět mne vždycky dostanou. Předváděcí kruh byl - jako téměř
vždy - opět malý, to byla asi jediná vada na kráse. Henrýsek tentokrát
nebyl v opozici, spolupracoval, a tak ve třídě vítězů V1,CAC a nakonec mu
paní rozhodčí dala i Národního vítěze. Šikovný kluk! Ani jsem neměla čas
se radovat, honem jsem přečesala Tinu, předělala číslo, doplnila dobroty a
už jsme šly do kruhu. Tinka je profík, nebylo co dodat - V1,CAC, Národní
vítěz! A teď nastal problém - dva Národní vítězové měli jít o BOB a já mám
jedny ruce a jedny nohy. Zachránila nás děvčata, myslím že hlavně Romka a
Terezka. Vytáhly ho z klece, urovnaly uši a Terezka ho vzala do kruhu.
Henrýsek se do ní očividně zamiloval. I když ho nikdy nikdo kromě mne
nepředváděl, tak Terku poslouchal, stál i běhal - no já jsem hleděla.
Nicméně BOBa dostala Tina. A my musely zůstat na finále stejně jako
Marcelka s veteránem Marcusem. Marcusek si vyběhal BIS veterána, moc jim
to s paničkou slušelo. A naší Tině jsem to trochu pokazila. Léčím už
nějakou dobu průdušky a ke konci mne zradil dech - měly jsme to zkrátka
víc napálit. Ale i tak - BIG4 z asi 110 chrtů to vůbec není špatné. Byl to
zkrátka šťastný den a já musím poděkovat paní doktorce Pavláskové za
krásná hodnocení, Zuzce a Petrovi Kavalovým za dopravu do Brna a
Henrýskovu i zpět, Marcelce za moji a Týninu dopravu domů, Terezce
Kavalové za Henrýska a už dopředu Petře Pšádové a všem, kdo mi pošlou
nějaké fotečky - fotit jsem bohužel už nemohla. A když jsem se konečně
vydala s foťákem vyfotit výsledky tak ty už byly přepsané barzoji.
 |
 |
|
Takhle Tinka běhala. |
|
 |
 |
|
S úsměvem prý jde
všechno líp! |
I docela v klidu
postála. |
 |
 |
| |
Dostala ve třídě vítězů
V1 CAC |
 |
 |
|
Ve tř. vítězů běhala s
Benettkou. |
Oba mí Národní vítězové
- Henrýsek s Terezkou Kavalovou |
 |
 |
|
Henry, Marcus a Tina o
BOB. |
A nakonec foto s paní
rozhodčí. |
|
|
Grandšampionát! |
Tak konečně jsem - zřejmě nejméně s půlročním zpožděním - šla do
sebe a vyřídila jsem naší věčně veselé Tině ČESKÉHO GRANDŠAMPIONA. Už ho
má téměř splněného podruhé. Tině gratuluji a když už jsem v tom, tak
vyřídím i ty další šampionáty - tedy alespoň doufám.
|
|
Intercanis Brno 22.6.2014
 |
|
Tak |
 |
|
takhle |
 |
|
stál, |
 |
|
běhal |
 |
|
a skončil |
 |
|
Henrýsek - Ch. Hassan du
Jegdalek |
|
Původně měla afgány na téhle výstavě posuzovat paní Ronovská. Ale pak,
když už jsem měla výstavu zaplacenou, přišla změna rozhodčího - posuzovat
bude pan Guniš. Bylo mi do breku, na tohohle pána se mi vůbec nechtělo
jet. Ale je to od nás 50 km a já chtěla alespoň na chvíli mezi lidi stejně
postižené afgány jako jsem já. Takže pojedu. Jenže pak jsem zase neměla
jak jet. Na poslední chvíli mne zachránila Marcelka Malíková a tak
hurá do Brna. Ještě že jsem jela. V kruhu totiž posuzoval úplně jiný pan
Guniš než jak jsem ho dvakrát zažila. Zůstal sice přísný, ale nespěchal
tolik s posuzováním, byl příjemný, ohleduplný a sem tam se i zasmál.
Zkrátka v kruhu byla pohoda a myslím že byla i okolo něj. Afgánů bylo
přihlášených 27 a nejpočetněji byla obsazená třída šampionů feneček -
přijelo jich 5. Bylo zde hodně mladých feneček i psů a musím konstatovat
že v dnešní době si začínající vystavovatelé počínají mnohem lépe než
třeba před dvaceti lety. A také úprava vystavovaných psů se hodně
zlepšila. Bohužel se ale pořád objevují bázliví jedinci. Pokud chci s
afgánem jezdit na výstavy, měla bych krom exteriéru jeho předků hodnotit a
zkoumat i jejich povahu. Ona totiž i bázlivost a nechuť jít do výstavního
kruhu se dědí. To ale jen na okraj - tohle totiž třeba ublížilo šampionce
z Ruska. Pěkná fenka amerického typu, moc dobrá v pohybu, uhýbala
ustrašeně před rozhodčím a to jí dost ublížilo. Náš Henrýsek - od časného
rána špatně naladěný - skončil v šampionech druhý s V2 R.CAC a za daného
stavu věcí mne to docela potěšilo. Tinka nastoupila ve třídě šampionek až
jako pátá - tedy úplně poslední - a pan rozhodčí při kontrole skusu
pronesl že "to nejlepší až na konec". Tak jsem vzdechla "no jen aby!". Ale
jo, šlo to. Tinka se povedla (jako ostatně všichni z vrhu "T"), má
temperament, běhá s chutí a dobře a je vlastně pořád přátelská a veselá.
Co si lze od psí kamarádky přát víc. Takže pan Guniš jí dal V1, CAC a
potom ještě CACIBa. Znovu jsem konstatovala "dobře že jsme jeli". Takže
stručně - pěkný den, pěkná výstava, rozhodčí mile překvapil, prima lidi,
jen ty kruhy kdyby byly alespoň trošku větší. Třináctitýdenní Marcelin
Unkas se choval jako zkušený výstavní pes - je to neskutečný veselý
kliďas. A na závěr - přijela za námi a za afgány i Petruška Pšádová. A
krom toho, že nás potěšila svojí přítomností, tak i fotila, Takže díky jí
jsou fotečky. Výsledky jsou
zde!
Všem, kteří nás potěšili, MOC DĚKUJEME!!!
 |
 |
|
běhala |
 |
 |
|
a skončila Tina Turner
Gandamak Slovakia. |
|
|
Speciální výstava chrtů Náměšť nad
Oslavou 7.6.2014 |
Na tuhle výstavu se sjelo na 260 chrtů a krátce - strašně se pořádajícímu
Klubu saharských chrtů povedla. Konala se v upraveném a čistém zámeckém
parku, kruhy byly prostorné, tráva všude posekaná, počasí možná až moc
slunečné, ale pod korunami vzrostlých stromů byl téměř všude chládek takže
nás horko nemořilo. Perfektní byla sestava rozhodčích - všichni zahraniční
a všichni odborníci na chrtí plemena.Afganáři měli obzvláště štěstí - nás
posuzovala švýcarská rozhodčí Beatrix Maerkl Casanova, dáma, která žije s
afgány přes 30 let a která dle jejích slov je
pořád naplněna údivem nad tímto úžasným plemenem. Na jejím
posuzování to bylo opravdu znát. Ke všem psům přistupovala téměř
láskyplně, neuvěřitelně trpělivě a citlivě, divochy i bázlivější dokázala
krásně zklidnit - zkrátka to byla PANÍ rozhodčí. Když jde afgán na svoji
první výstavu tak by měl v kruhu potkat někoho takového. My - tedy
Tina, Django a já - jsme tentorát jely s Marcelkou Malíkovou, jejím
Marcusem a jeho jedenáctitýdenním synem Unkasem. Toho prcka jsem měla
celou cestu na klíně a teprve mnohem později jsem pochopila chování Django.
Ta se na něj totiž potom celou dobu zlostně vrhala, vrčela a byla zkrátka
hnusná. Ona, která nikdy neměla se psy problémy, najednou útočila na
malého kouzelného chrtího chlapečka. Až později mi došlo že na něj zkrátka
hrozně žárlí. I mně to dala znát, nechtěla ode mne ani Pribináka a to je
její největší pochoutka. A poznala jsem to na ní i v kruhu, vůbec se mnou
nekomunikovala. Holky si dovezly po V2, R.CAC a já jsem spokojená. Jednak
že feny vyhrála Natálka - znám celý její příběh a strašně to holkám
Kavalovým přeji. Zuza by zasloužila metál za to že ji dostala do takové
tělesné i psychické pohody. Je to úžasná fenečka a je jen škoda těch let
co byla v Polsku. Pak jsem spokojená i proto, že afganáři snad až na dvě
výjimky tvoří celkem přátelskou partu, že se dovedeme spolu pobavit a
společně se zasmát a také si častokrát pomoci. A jsem spokojená i s
výsledky afgánů. BOBa a BIS2 dostal Sony Gandamak dobře předváděný
Terezkou Šubertovou. BIS štěňat jednoznačně musela dostat Fergie Zuzky
Kavalové. Okouzlila všechny přítomné - tak suverénně se vystavujicí
pětiměsíční fenečka se hned tak neuvidí. A také Dragonheart děvčat
Hřebejkových bodoval - byl BIS2 mladých psů. Je to krásný, mohutný pes s
perfektním úhlením, krásnou samčí hlavou, bohatou kvalitní srstí a dlouhým
krokem, mohla jsem na něm oči nechat. A byli tu i další - BIS třídy čestné
dostal náš spolucestující Marcus Gandamak, který pořád nádherně a s chutí
běhá - a další krásní jedinci, byla to radost se koukat jací jsou u
nás v Česku teď povedení a dobře udržovaní afgáni. No a výsledky nemám
napsané (ty budou určitě na slovenských stránkách) a fotit jsem absolutně
nestíhala, třeba kamarádky nějaké fotečky pošlou. Moje celkové hodnocení -
byla to super speciálka. Velký dík pořadatelům!
|
|
Národní výstava
psů Ostrava 12.4.2014
 |
|
Dva krásně udržovaní
veteráni - před oběma paničkami smekám! |
 |
|
Třída šampionů - fenečky. |
 |
|
Individuální posouzení. |
 |
|
Máme CACe! |
 |
|
A také Národního vítěze! |
|
Tak KONEČNĚ jsem se dostala opět na výstavu a trošku ztlumila silný
výstavní absťák. A to mi ještě Tina připravila zkoušku nervů. Téměř 3
týdny před výstavou začala hárat a já se teprve 2 dny před výstavou
mohla uklidnit. Náš erotoman Henry dal totiž jasně najevo, že tahle holka
ho právě přestala zajímat. Také okamžitě sežral na co přišel a spal a spal
a spal... Jaká nádhera po týdnu jeho řvaní, vytí, štěkání a kňučení.
Konečně byl zase klid a i já se mohla zklidnit. Doprava do Ostravy byla
trošku složitější, protože náš nemocný páneček nás dovezl jen do
Prostějova a odtud jsme obě jely s mým synovcem, který jel také
vystavovat. Musím konstatovat, že pro jednoho člověka je to docela záhul
než vše dopraví na místo a také oběhá vše potřebné. Jo, páníček nám tam
fakt chyběl. Ale Tina je zlatá - na povel udělá loužičku i bobek takže do
kruhu jdeme bez starostí. Jen ji při tomhle konání venku strašně
rozptylují všechny ty dobroty - hlavně sušené uši a hrtany. No a v kruhu
byla docela hodná, takže ve třídě šampionů dostala V1,CAC, potom Národního
vítěze a nakonec ještě BOB - vítěze plemene. Zůstaly jsme na odpolední
finále, ale tam už se tak nedařilo. Tinka sice pěkně běhala, ale byla už
tentokrát nějaká unavená a bez své obvyklé "jiskry". Ale i tak to bylo moc
prima a já musím moc poděkovat Vláďovi Erbenovi za dopravu do Ostravy,
Zuzce Kavalové, která nám pořídila nějaké fotky a nejen to, také ochotným
Klusoňovým a nakonec ještě Čablovým, kteří byli tak hodní že nás dovezli
až domů. No a všem přítomným afganářům nejen za pomoc, ale i za velmi
příjemnou společnost. DĚKUJI!!! A celkový dojem? Prostředí v A pavilonu
příjemné (tedy až na schody a neustálou frontu na WC), kruhy docela ušly,
pan Mudra posuzoval také dobře, u kruhu panovala pohoda. Psi byli dobře
upravení a ti mladí vypadali nadějně. Nám se Zuzkou se moc líbila
třináctiměsíční fenečka Only One Kiss Calamus, kterou si paní Poláková
dovezla od Iwony Kurlowicz.
Výsledky jsou
ZDE!
P.S. Byla jsem sama se psy i na DUOCACIB Brno, ale naše hodná kamarádka
Petra Pšádová nemohla přijet a tak nemáme ani jednu fotečku. Jen kromě
toho, že náš Henry se opět "vyznamenal", nemohu zapomenout na BOBa ze
soboty. Pes - černý s pálením - majitel Shirokov z Ruska - nádherně
běhal a z boku vypadal docela dobře, jenže byl neuvěřitelně útlý, hrudník
byl všechno jen ne prostorný. Ale co mne nejvíce zaráželo, to byl úplně
prázdný pohled, absolutně žádné emoce, žádný projev radosti, žádné
zavrtění ocásku - prostě výstavní robot. Navíc ho nechali bez hnutí
stát hrozně dlouho na kleci a potom ještě na zemi a majitel neustále
pracoval s kartáčem a nůžkami - každý vyčnívající chlup musel pryč, srst
na hrudníku měl zastřiženou snad podle pravítka (standard říká že srst se
musí přirozeně vyvíjet). Brrr - pořád vidím ten vyhaslý pohled. My asi
téměř všichni tady v Čechách i na Slovensku - máme psy hlavně pro radost,
pro veselé chvilky s nimi a také pro jejich lásku kterou nám dávají.
Úspěchy na výstavách jsou už jen jakýmsi bonusem navíc. A já určitě vím,
že takhle bůhvíjakým způsobem vydrezůrovaného a vyhaslého psa bych nerada
ještě někdy viděla. Bylo mi ho moc líto.
 |
 |
|
A také BOBa - takže jsme
ve finálovém kruhu - |
- a tady už to Tinu
nebavilo. |
 |
 |
|
Zuzka si usmyslela že
nás vyfotí i s BOBovým pohárem. |
Takže nás obě ukecala.
ALE MOC DĚKUJEME! |
|
.jpg)
