novinky

Národní výstava 17.10.2009 - Brno

Henrýsek a Warp Core.

Psi - třída šampionů - Ozzy, Drahokam, Eminence

Mladé fenečky.

Nastupuje se o BOB.

Běháme o BOB.

A ještě o BOB.

Naši afgánští adolescenti si asi v pátek mysleli, že jsme se zbláznili. Už zase koupat a fénovat? Ale vydrželi (a my také) a v sobotu ráno jsme ještě za tmy ujížděli k Brnu. Branou jsme projeli přesně v sedm do ještě téměř prázdného a mokrého výstaviště. Tentokrát musím konstatovat, že tak pěkně zorganizovanou národku v Brně jsem ještě nezažila (a že jich už bylo!) Všechny kruhy byly ve vyhřátém pavilonu D, měly tvar čtverců a po obvodech byly položeny koberce. Líto mi bylo jen stánkařů - ti byli venku v zimě a mokru. Afgánů bylo přihlášených 18, posuzovala paní Holmerová. Henrýsek nastupoval hned jako první, moc hezky běhal, postoj on zrovna nemusí (tady máme ještě velké rezervy) a dostal V1 CAJC a moc hezký posudek. V2 dostal jeho nevlastní mladší bráška Warpík (Čínské hedvábí). Pak fofrem následovaly ostatní málo obsazené třídy psů. Opět nezklamal Ozzy Osbourne Gandamak - to je krásný pes! Jeho uvolněný, prostorný a pravidelný pohyb spolu s hustou, dlouhou srstí a hrdě nesenou hlavou - to je nádhera u nás naprosto bez konkurence. V1 a Nejlepšího veterána dostal Plamínek. A už šly do kruhu mladé fenečky. Paulinka pěkně běhala, na to, jak byla rozbroukaná, i docela stála, ale nestačilo to. Jen V3 -protože - jak stálo v jejím jinak pěkném posudku - je moc temperamentní a neklidná. Ale vyhrála sestřička Pamela a Paulinčin temperament nás tak moc nermoutí (alespoň ho bude mít i v pozdějším věku, kdy už bude některým chybět), takže dobrý. Hned po třídě mladých fen šla Pamela s naším Henrýskem o "Nejlepšího mladého afgána". Henrýsek se líbil kapku víc, takže nám zařídil čekání na odpolední finálové soutěže. Jinak mne ještě u feneček zaujaly tři věci. 1) Jak krásně běhá s mladou Aličkou Boučkovou desetiměsíční Hvězda ze Zl. luk. 2) Že paní Martina Frolíková má ze Španělska moc hezkou fenečku (domino s krásnou "americkou" hlavou). 3) Že moc pěkná "Karakushka" paní Vejmělkové zůstala druhá údajně kvůli moc dlouhému kroku - sakra, vždyť ten je přece žádoucí! No a BOB dostal samozřejmě Ozzy - jak jinak. Odpolední program finálových soutěží začal celkem přesně a pěkně to odsypávalo. Veterán Plamínek ze Zl. luk skončil celkově třetí, stejné místo v chovatelských skupinách obsadila Zličínská luka. U CAJCů byla tentokrát jiná a asi šťastnější organizace. Z každého plemene postupoval vždy jen jeden do finále. Tam probíhal napřed výběr po skupinách a teprve ti nejlepší z jednotlivých skupin šli o Nejlepšího mladého psa výstavního dne. Takže Henrýsek šel se všemi oceněnými mladými chrty a pan rozhodčí vybral pro finále právě jeho. Celkově pak vyhrál mladý jezevčík (jezevčíky ten den tenhle rozhodčí posuzoval). Samozřejmě že jsme byli spokojení, Henrýsek si odvážel medaili a pohár za nejhezčího mladého skupiny 10, ale hlavně jsme všichni měli neustále dobrou náladu a s ní jsme odjížděli i domů. Napřed jsme si ještě počkali, jak se povede Ozzymu - no, lepší to být nemohlo. Nejprve vyhrál celou skupinu 10 a nakonec ho pan Tibor Havelka ze Slovenska vybral (za velkého fandění všech přítomných) i na ten nejvyšší stupínek. S radostí jsme gratulovali a dnes - v neděli - jsme se dověděli, že vyhrál celou výstavu. SUPER! Takže afgáni se na téhle výstavě opravdu neztratili. Cestou domů jsem přemýšlela o Paulince - mám ji víc dusit, aby byla "klidnější"? Vzpomněla jsem si, jak se mi v srpnu v Bratislavě líbil mladý pes z Ruska, který byl fantasticky ukázněný, perfektně tam stál i běhal a Henry, který tehdy skončil za ním, byl proti němu až moc "ležérní". A pak jsem tohoto psa viděla v Bratislavě ještě jednou - na světovce. A byl to úplně někdo jiný. Vyplašený, stresovaný, hlavu tahal u země - očividně nešťastný. Bylo po dojmu. A tohle nechci. Žádná přísná drezůra u nás nepřipadá v úvahu. Ke všemu, co je třeba, se dřív nebo později ti naši divoši stejně dopracují. Paulinka nemá exteriérovou chybu, má krásnou jemnou hlavičku, dlouhý krk, dobré úhlení, perfektní horní linii, výborný ocásek s dokonalým kroužkem...... a radost z pohybu. Chce to jen čas. My totiž chceme, aby naši psi byli šťastní (a to i na výstavách). Protože jedině se šťastnými psy můžeme být šťastní i my.
Tentokrát jsme psali i výsledky.


Nástup nejlepších mladých z vystavovaných skupin.	Henrýsek nosil i velkém kruhu ocásek pěkně nahoře - tedy žádný stres!

Světová výstava psů 2009 - Bratislava

Třída mladých psů - kruh nám byl malý.

Vítěz mezitřídy psů.

I při odpočinku vleže je nádherný!

Stále temperamentní veteránka Fibi.

Krásný vítěz "světovky" při posuzování.

Není co dodat, i v postoji nádherný!

Tak jsme se vrátili z dlouho očekávané přehlídky psí krásy a jsme spokojení a plní krásných momentů. Nejprve je nutno pochválit organizátory za perfektní organizační zvládnutí téhle akce - myslím, že celkový počet přihlášených psů ( i s klubovkami na 30 tisíc) je samotné překvapil. Jen v pátečním katalogu jich bylo 10 095! Ale každý si mohl dopředu zajistit parkování na určitém parkovišti, na internetu bylo rozkreslené umístění parkovišť, hal i kruhů (tedy žádné bloudění), se vstupním listem přišla i parkovací karta a leták s potřebnými informacemi o vydávání katalogů a katalogových čísel. Doprava byla od prvního kritického místa dirigována policií a podle parkovacích karet směrována přímo na daná parkoviště. Zkrátka všechno úplně jiné než loňský maglajz v Budapešti. Celé prostory kruhů byly vybaveny položenými a zafixovanými koberci a všude byly stojany se sáčky na psí exkrementy (jejich funkci bohužel mnoho pejskařů nepochopilo). Majitelé přihlásili 155 afgánů a těm byly přiděleny 2 kruhy vedle sebe, s nimi sousedily 2 výstavní kruhy barzojů. Vždy v jednom kruhu psi a v druhém feny. Pro závěrečná rozhodování se kruhy propojily a to byla teprve ta správná paráda. Psy posuzoval Canalizo Michael z USA, fenky Wheeler Stephen ze Švédska a ten také posuzoval finále, protože Američan toho měl po posouzení 92 psů "tak akorát". Švéd posuzoval prima a s jeho posouzením fen jsem se docela ztotožnila. Jiné to bylo u rozhodčího psů, výbornými šetřil, padly tři DOBRÉ a pro ilustraci - v šampionech nastoupilo asi 26 psů z 29 přihlášených a z toho 8 šampionů a Interšampionů dostalo VD (tedy téměř třetina)! Známky snižoval nejvíce za stříhaný krk či jiné použití strojku, také za bázlivost, drobné nedostatky v tělesné stavbě či předvedení, při čemž nějak zvlášť nezohledňoval hustotu a délku srsti, přísně hodnotil pohyb a upřednostňoval spíše psy amerického typu (útlejší), To se však vzhledem k jeho původu dalo čekat. Ale postup jeho posuzování byl nezvyklý. Nejprve vbíhal do kruhu postupně každý sám, oběhl kruh a zase vyběhl. Potom do něj všichni znovu nastoupili - prohlíželo se základní (zuby, hlava...). Pak šli zase všichni ven a nastupovali po pěticích. A pak zase všichni do kruhu... Já už si to dál ani přesně nepamatuji, protože jsem přebíhala k fenkám, sem tam mne u někoho z nich nahrazoval Honza, pořád jsem přehazovala katalog. čísla.... Zkrátka Paulinka dostala výbornou a Henrýsek velmi dobrou. Z toho jeho VDčka jsem byla napřed trošku smutná, ale když jsem si pak přečetla posudek, kde bylo všechno GOOD (formát, horní linie, hlava, oko, pohyb...) a jako poslední byl dovětek, že úprava sedla stříháním je proti standardu, tak jsem se uklidnila. Až doma jsme se slovníkem zjistili, že mu nevytkl krk ale sedlo ano - on to fakt poznal. A to jsem to dělala 6 týdnů před výstavou.Vím, že v tomhle stadiu vývoje srsti jsem nemohla dělat nic jiného, protože trimovat šla jen zadní část sedla. Prostě sedlo vylínává později a než se tak stane, musíme si nějak pomoci aby pes nevypadal hrbatý. A mučit ho trimováním srsti, která ještě pevně drží - to je trápení psa. Takže pokud to byla chyba, tak moje a ne Henrýskova. S oběma jsme byli moc spokojení. Henry byl na své 4. výstavě a čtrnáctiměsíční Paulinka už měla za sebou ostudu v Brně a nepředvedení se v dešti na Konopišti. A já je vzala do šíleného kolotoče mezi tolik lidí a psů, do tlačenice okolo kruhů, museli vydržet pro ně naprosto nové dlouhé čekací doby v kruzích, naše střídání - a oni to zvládli. Prodělali křest ohněm a obstáli. Jsou to zlatíčka. Vzhledem k velkému počtu psů jsme výsledky nepsali. Chtěli jsme si výstavu užít, výsledky určitě na internetu budou a také nejsme otroci - kdo by psal tolik výsledků. Viděli jsme spoustu krásných psů, všichni snad až na jednoho byli perfektně upravení a také téměř všichni výborně předvedení. Hodně zvířat bylo předváděných tak zv. "americkým" způsobem, kdy pes běží o kus své délky před handlerem. Zažili jsme krásné momenty - když třeba ve vedlejším barzojím kruhu dostala po veteránBOBovi i BOBa veteránka Apunka (Apurva Bistkupstwo) chovatelů a majitelů Lídy a Vojty Zapletalových. Lídunko fakt se ti to nezdálo a my ještě jednou gratulujeme! Nebo když se posuzoval poslední pes z třídy šampionů a zrovna se mu nechtělo moc běhat a do kruhu přímo s klece seskočila Fibi Gandamak s ušatkou na hlavě a lítala tam jako by chtěla ukázat s jakým temperamentem je třeba se předvádět. A když tato mnou milovaná a obdivovaná fenka - dnes už desetapůlletá - vyhrála všechny afgánčí veterány, kterých bylo přihlášených celkem 11 (3 fenky a 8 psů), a přitom patřila mezi ty úplně nejstarší. Byla to krásná výstava. Mým hlavním dojmem z ní je pocit, že vlastně téměř v každé třídě byla skupinka tak vynikajících jedinců, že konečné pořadí by mohlo vypadat u jiného rozhodčího jinak a že někdy by si toho CACe zasloužili z té skupinky všichni. Zkrátka - do Bratislavy se sjeli opravdu nádherní psi a vidět jich tolik pohromadě byl nezapomenutelný zážitek.

P.S. Dostat na výstavě tohoto typu výbornou považuji za úspěch a ani velmi dobrá není žádné neštěstí, protože tady se dávala i za drobné nedostatky, které se na jiných výstavách přehlížejí. Takže je potřeba pogratulovat všem zúčastněným. A další fotky časem přidáme.

Hurá, jsme zase na internetu!

Slovenská klubovka v Mojmírovcích 9.8.2009

Henrýsek docela běhal,

nechal se posoudit,

chvilkami i pěkně stál a

díky dobrůtkám při čekání ani moc nezlobil. Docela hodný kluk!

MVP Bratislava 15.8.2009.

Čekáme až půjdeme do kruhu.

Čekáme až půjdeme z kruhu.

Speciální výstava chrtů Konopiště 22.8.2009

Nastupují mladí psi a prší!

Henrýsek v akci.

Konečný výsledek mladých psů.

Tentokrát nás nezradilo ničí zdraví, ale "pouze" displej u notebooku (bláhově jsem se domnívala, že tak drahá elektronika něco vydrží). Nakonec to musel vyřešit (alespoň zatím) externí monitor a jede se dál. Stihli jsme během našeho odpojení od světa tři výstavy a tak tedy popořádku.

V sobotu 8.8.se v Mojmírovcích konala Evropská výstava chrtů a druhý den i klubová výstava. Oba naši mladí byli přihlášeni na oba dny. Ale v noci na sobotu se vyfénovanému Henrýskovi udělalo špatně, zvracel - samozřejmě i do kožichu, takže jsme zůstali doma a počítali s návštěvou veterináře. Ale náš smradlavý Henrýsek už po ránu vypadal dobře, měl chuť na snídani a vůbec byl normálně veselý, takže odpoledne šel chudák znovu do vany a vyrazili jsme v neděli nad ránem. Prostředí nás mile překvapilo - prostorný zámecký park, v renovovaném zámku restaurace i WC, květinová výzdoba - takže zázemí se vším všudy a k tomu spousta chrtů. V sobotu jich bylo na čtyři sta a hodně z nich zůstávalo i na neděli, takže na klubovku bylo přihlášených 351 chrtů! Výborně byl udělaný i dvojjazyčný katalog, v němž jsme si mohli přečíst i historii "kaštiela" v Mojmírovcích, a také informace o 7 zahraničních rozhodčích. Nás posuzoval pan Frederic Maison z Francie a už v sobotu si neudělal dobré jméno. Je to chovatel irských vlkodavů a bylo vidět, že afgáni jsou trošku mimo něj. Padala VD - i ve třídě šampionů, dokonce i D! Mně osobně vadilo, že nerespektoval skutečnost, že mladí afgáni se vyvíjejí delší dobu, psi podle mých zkušeností mohutní někdy až do tří let, takže ve třídě mladých ročním jedincům tvrdě vytýkat "nedostatky" tohoto druhu mi přišlo nepřípadné. Henrýsek byl v takovém kruhu poprvé v životě, čekala jsem spíše katastrofu, ale nakonec - i když jsem se u toho nadřela - to nebylo tak špatné. Skončil třetí z 5ti, ale s VD! A fenečky ve třídě mladých nastoupily jen dvě, Pauline a hezká afgánečka paní Vejmělkové a v tomhle pořadí také skončily - obě s VD! To mne dorazilo, protože málokdy vidím v kruhu dvě tak hezké a pěkně běhající afgánčí holky. A jako perličku musím uvést fakt, že pan Maison vytkl Paulině, která je těžká jako by byla z olova, žebra má málo hmatná, kyčelní hrboly jí téměř nejsou vidět a stehniska má jako Henry, nedostatek substance. Nevím, jestli ho na afgány pustí ve Francii, ale přemýšlela jsem, co by napsal třeba fenkám ze stanice Galopin. BOBa v afgánech dostal italský Xenos Coveted, krásný dvaapůlletý pes. Jejich souboj s Olívií(vyhrála feny) byl opravdový zážitek - oba krásní a v pohybu dokonalí. I když VD mi moc radosti nepřinesla, byl to moc hezký den a bylo s kým si povídat. Zahraniční vystavovatelé hodně chválili krásně zorganizovanou Evropskou výstavu i její slavnostní zahájení a já v duchu obdivovala členy slovenského klubu, jak perfektně zvládli oba dny a přemýšlela jsem, jak to Vlasto a Ivetka Vojtekovi dělají, že toho tolik stíhají, protože co si budeme povídat, bez těch dvou by se asi nic takového na Slovensku nekonalo. Krásné fotky ze zahájení a výsledky obou dnů i s posudky jsou k vidění na stránkách slovenského Klubu chovateľov chrtov.

Paulinčiny fotky nemáme, fotoaparát měl vybité baterie.

Z dvojCACIBovky v Bratislavě jsme přihlásili jen sobotu, protože jezdíme přes Brno, kde se v neděli jela Velká cena motocyklů, a my zrovna nestáli o ten blázinec na dálnici. V Bratislavě bylo jako téměř vždy pěkné počasí, ale překvapil nás celkově malý počet přihlášených psů - zhruba polovina obvyklého počtu. Jenže lidé šetří a v eurech to není levná záležitost. Co nám vyrazilo dech, tak to byl poplatek 7 Eur za parkování. Z Blavy se tak pro nás stalo nejdražší město v Evropě. Afgánů bylo jen 12 a posuzoval je pan Oleg Fintora. Nejvíce přihlášených bylo ve třídě mladých psů - celkem 4, Henrýsek v ní dostal V2 a vyhrál ji moc pěkný ruský pes, Paulinka dostala V1 CAJC. Tak jsme byli s výsledkem spokojeni, ale jinak tam při tak malé účasti bylo docela smutno. Rozveselil nás jedině "starý otec" Vlasto Vojtek s vnoučkem Alexem. Nejvíce jsme se díky Bratislavě zasmáli až doma. Když se totiž uvolnil po posuzování náš kruh, běhala jsem v něm s Henrym a Honza mi natočil videosekvenci. Doma jsme si to přes počítač pouštěli a soustředěně hledali chyby a mne napadlo podívat se na Paulinku. Stála jako připravená ke startu a fascinovaně pozorovala obrazovku. Jak jsme na ní s Henrýskem běhali, tak vykuleně vytáčela hlavičku na obě strany a když jí to Honza už jen z legrace pustil po několikáté, tak to šla nádherně zkoumat zblízka. Když ji přestalo bavit patlat čenichem monitor a rozhodla se podívat na paničku a Henryho dovnitř, tak jsme tu zábavu museli ukončit. Škoda, že na videu nemáme tyhle záběry.

Paulinka V1 a CAJC ( a také se těší až půjde z kruhu)!

Letošní českou speciálku pořádal Afgán-klub a vybral si pro ni krásné okolí zámku Konopiště. Čekaly nás tam opravdu prostorné kruhy s rovným terénem a vzorně zastřiženým trávníkem a - bohužel - také zamračená obloha. Přihlášených bylo na dvěstěpadesát chrtů a posuzovali zahraniční rozhodčí. Afgánů bylo 45 a posuzovala je paní Christine Roseen ze Švédska. Posuzování začalo v deset hodin a těsně před desátou začalo pršet. Henrýsek v dešti nastoupil do třídy mladých spolu s dalšími pěti mladými psy a k mé obrovské radosti ji i vyhrál a dostal tak svého prvního CAJCe. To mi ještě déšť tak nevadil. Ale nepřestával a v některých momentech přímo lilo. Tráva se klouzala, semtam někdo upadl. Ale všichni bojovali a já obdivovala paní rozhodčí, která ani v té nepohodě a mokru nic neubrala z důkladnosti svého posuzování (ale ani z počtu VD). Kromě toho, že důkladně posoudila exteriér psa, vyžadovala pro dobré umístění i pěkné předvedení se vztyčenou hlavou a dobře neseným ocasem. A na to dojela Paulinka, která déšť a vodu přímo nesnáší a tak v tom lijáku běhala s odporem, s hlavou svěšenou, s ocáskem pod břichem - zkrátka mi dala jasně najevo, že v tomhle počasí by musela být blázen, kdyby projevila sebemenší radost z pohybu. A posudek i známka podle toho vypadaly - exteriér bez vady a pěkný "bohužel to, jak se předvedla, zkazilo celý dojem" a proto i VD (VD ale padala i v obou třídách šampionů). V ten moment byla moje nálada taková, jako počasí. Stále lilo, my byli mokří, psi mokří, já už neměla žádné suché tričko, střechou altánu teklo, navlhaly výstavní klece a nohy čvachtaly ve vodě. A tak jsem už ani nenastoupila s Henrym do kruhu, když šlo o juniorBOB speciální výstavy. Dostala ho tedy vítězka třídy mladých fen Wattanay Way Čínské hedvábí - rozkošná fenečka po Justinovi, která je s Henrýskem jako by si z oka vypadli. Fenky celkově vyhrála opět Olívia Gandamak, psy Ozzy Osbourne Gandamak a ten dostal nejen BOB, ale také vyhrál celou výstavu - GRATULUJEME! U toho už jsme ale nebyli, tou dobou už jsme - jako mnoho jiných - upalovali k domovu. A bylo nám strašně líto, že neúplatné počasí znehodnotilo práci tolika lidí a zkazilo tuhle moc pěkně nachystanou a zorganizovanou speciálku. I její výsledky - bohužel ne úplně přesné - jsou na slovenských stránkách.


Třída mladých (a hodně mokrých) feneček.	A tohle je krásná Wattanay!

MVP Brno 27.6.2009

Pořadí psů ve třídě mladých.

Psi třída otevřená - vpředu stojí Ch. Ultan du Menuel Galopin.

Nástup psů třídy šampionů.

V1, CAC v šampionech - Yasani Iram z Allahovy země.

Nástup feneček - třída mladých ...

...a konečné pořadí - takhle vzadu jsem nestála už ani nepamatuji.

Protože průserů u nás není nikdy dost, tak jsme museli vyhojit Paulinčinu rozseknutou a zašitou levou zadní a kulhající pravou přední, Bereniččin oboustraný zápal plic a po dlouhých týdnech jsme se konečně v pohodě vydali na mezinárodku do Brna. Od mého úrazu jsme s Paulinkou vlastně pořádně netrénovaly, ale v pátek jsem s ní zkusila postoj i kolečko a ona byla perfektní. Tak jsem spokojeně oznámila Honzovi, že je to šikovná holka, která nic nezapomněla. No páni! To, co tato nevyřáděná afgánčí holka předvedla ve výstavním kruhu - tak to jsem ještě nezažila. Přišla řádit - to jsem pochopila hned, když jsem ji stavěla poprvé do postoje - zvesela mi ožužlala nos a dala dlouhý polibek a pak to začalo. Buď honila fenečku před námi a nebo čekala na ty za námi, stát nechtěla, běhat nechtěla, říct si nedala, takže jsme dostaly VD4 - známku, kterou jsem myslím ještě nikdy s afgány nedostala. Zkrátka jsme byly ostudou téhle výstavy. Honza mne upřímně litoval. Naši třídu vyhrála Paulinčina sestřička Pamela (kvůli níž má její panička zlomený prst - bože, co na nás tyhle dvě holky ještě chystají?). Jinak výstava byla za slušného počasí, posuzoval maďarský rozhodčí Levente Miklós a přihlášených bylo 34 afgánů, z nichž asi 4 nepřijeli. Kruh velikostí docela ušel a kupodivu v něm byl po celé ploše koberec - na něm to ale některým jedincům klouzalo. Pan rozhodčí "védéčky" nešetřil a měl trošku "jiné oči" než mám já, ale na vlastní názor má každý právo - tedy i rozhodčí (třeba žije s afgány déle než my a zná je líp). BOBa a pak i BIGa dostal naprosto zaslouženě Omar Sharif Gandamak (jeho sourozenci bodovali v neděli v polském Krakově - Olívia dostala CACIBa a Ozzy Osbourne CACIBa +BOB+BIG+BIS - k tomu není opravdu co dodat). Musím poděkovat Lidušce Zapletalové(Bistkupstwo), Petře Pšádové a manželovi Kamči Nedomové za to, že nám poslali množství fotek a video. Jejich fotky se na rozdíl od našich povedly - nevím jak se jim to proti obrovským oknům podařilo. Díky! Lidi i afgáni byli moc prima až na jednu madam - její primitivní pavlačové pořvávání za pavilonem mne na chviličku zaskočilo, ale u ní vlastně nepřekvapilo. A jsem ráda, že se ve výstavním kruhu objevila nová krev - paní Vejmělková dovezla slibně vypadající fenečku z Francie, oba její rodiče pocházejí ze známé chov. stanice Karakush. No a my s Paulinkou se budeme muset polepšit. Máme na to celý červenec a od srpna začne opravdový výstavní kolotoč (alespoň v to doufám).


V1 CAC třída otevřená - Ch.Natalie Wood Gandamak ....	...a nejúspěšnější pes - Omar Sharif Gandamak.

Ani se mi nechce věřit, že ta naše dračice chvilku stála.	Pauline a Pamela ve výstavní akci.

Lidé se sice bavili, ale zkuste tu darebačku držet na výstavním vodítku když vám nefachčí pravá ruka!	Paulinka je na rozdíl od pánečků sama se sebou móóóc spokojená - a pak se na ni zlobte.

A zase další malér!

Ještě hodně pospávám, ale s Pauline mi to jde mnohem příjemněji než v nemocnici ( i když mi občas pouští pod nos nelibé vůně).

Tak a jdeme to alespoň kousek zkusit - prosím šetři si paničku!

No vidíš, umíš být i rozumná!

Ale dlouho ne, bez mazlení to nejde!

Tak jsme si užili sobotní výstavní Prahy, nedělního odpočinku a v pondělí ráno jsme s Paulinkou s chutí vyrazily na naši milovanou štreku kolem rybníka do Doloplaz. Bylo krásně, koně už byli v ohradě a tak jsme si daly tréningový běh po hrázi. Paulinka krásně běžela po levé straně, za ní rybník,žáby už toho řvaní měly od večera dost, takže božský klid. V pohodě jsme běžely když kde se vzal tu se vzal na nádraží železničář - pardon - vpravo na poli zajíc. Bohužel ho pusinka viděla dřív než já a okamžitě těsně přede mnou hodila odbočku doprava. A já blbec v touze jí neublížit jsem se snažila to nějak vybrat, ale bohužel mokrá tráva a můj věk udělaly své a už jsem ležela. Levá ruka držela neustále vodítko a pravá - no ta byla kdesi přede mnou a k zešílení příšerně bolestně chtěla pryč z mého ramene. A to blbé rameno ji nechtělo pustit a já řvala!!!!!!! Ani nevím, jak jsme se vlastně dostaly obě domů - já od slz, bláta a Paulinka vyvalená - pořád nevěděla, jestli to zase náhodou není nějaká hra. Bohužel nebyla. Za hodinu už ležím zrentgenovaná, zamotaná jako kokon a napíchaná vším možným na traumatologii a druhý den mně několik pánů doktorů dává přes tři hodiny dohromady dislokovanou zlomeninu pažní kosti a rozštípaný ramenní kloub. A teď, po čtrnácti dnech bolesti, nemocniční samoty, perfektní lékařské péče a stesku po chlupáčích, jsem zase doma. Sice těžší o kilo jakéhosi železa, které mi po částech vpašovali do mé pravé ruky, modřinami vybarvená jako abstraktní obraz a ještě vylepšená pěti švy, neschopná dělat cokoliv pravou rukou (to je pro majitele 5ti afgánů to "nejlepší", co ho může potkat, proč nejsem levák?), psychicky pěkně na dně (protože rehabilitace bude dlouhá) - ale DOMA! Dokonce i to fantastické psí přivítání jsem ve zdraví přežila (a hlavně štěstím obrečela). Ale my od afgánů nejsme přeci žádné srákory a tak stejně zabojuju, ať si to bolí, budeme cvičit a nemyslete si, že už nás na výstavách neuvidíte. Teď teprve si to chci začít užívat, protože to proklaté stáří mi tentokrát dýchlo na záda hodně zblízka ( a už určitě odpočítává). Ale už jsme zvládli - tedy hlavně Honza - vykoupat a vyčesat Paulinku, zítra zkusíme Henrýska a tak postupně......no,držte mi pěsti. Díky!!!!

A už jsem zkusila i dvě malé jednoruč procházky!

Jo a v nemocnici mne zase jednou (poprve od svatby před 39 lety) Honza krmil, docela mne to roztesknilo a i když to byl obyčejný bramborový guláš, nevěřili by jste, jak dobře chutnal.


A můj "utěšitel" Henrýsek, zlatíčko moje hodné a láskyplné, tentokrát	nějak sám vytušil, že momentálně se divočina nepovoluje.

MVP Praha 2.5.2009

Catch me if you can - druhý v mladých

Chaman Jahawar - třetí v mezitřídě

třída otevřená - Bubu, Yasani a Arish

vítěz třídy šampionů Kenny,

druhý v šampionech Nicky,

Protože v Praze se mi díky docela prostorným kruhům a kobercům dobře vystavuje a protože naše "dorostenka" půjde už brzy do třídy mladých a zkusí získat první CAJCy, jeli jsme i na tuhle výstavu. Přihlášených bylo 27 afgánů a posuzovala paní Petrusová. Na tuhle paní rozhodčí moc nejezdíme, ale ke štěňatům je velmi milá a laskavá a nám šlo hlavně o to, aby si Paulinka na výstavy zvykala. V tomhle ohledu nás opět překvapila. Po stresu ani stopy, všechny známé opusinkovala, vrhala se ke všem psům, pusinku dala i paní rozhodčí a vůbec byla docela oprsklá. Tak snad jí tahle výstavní pohoda vydrží do dospělosti. Paní rozhodčí posuzovala důkladně a vše v podstatě probíhalo podle předpokladů. Třídu mladých vyhrál Tango Blue Čínské hedvábí - pěkný mladík, jen se potřebuje zbavit strachu, ale to určitě paní Vejmělková zvládne. Mezitřídu podle očekávání vyhrál Gentleman ze Zličínských luk - překvapil mne hezkým dynamickým, prostorným pohybem a pěkným tělesným formátem. Ve třídě otevřené byl Yasani Iram až druhý, ale vzhledem k tomu, že vítěze předváděl pan Bouček, tak to nikoho nepřekvapilo. A ve třídě šampionů uspěl nejvíce Kenny Gandamak německé majitelky - tenhle pes se mi líbí i svým zbarvením, jen já osobně bych mu jinak upravila krk a předváděla bych ho ve větším tempu, myslím, že by mu to moc prospělo. Druhý se v dost velké konkurenci umístil Nicky Black Boss Čínské hedvábí - to je určitě úspěch. Po veteránu Plamínkovi už šla naše dorostenka - nebudu nic chválit, zde je její posudek. A samozřejmě potom přišli známí blahopřát a fotit a musela jsem s ní ven a musela si zařádit s Henrýskem a také něco smlsnout a..... Zkrátka fenečky už jsem nestíhala sledovat, jen Lída zase vyběhala s Yasmin Banu CACe - tahle fenečka dostala od matky přírody mnoho, mohla by hodně dokázat jen kdyby nebyla tak hubená a měla lépe opečovávanou srst (doufám, že se její panička neurazí). A pak se mi ještě líbila v pohybu Gracie-Blue paní Mačínové, uznání si zasluhuje i veteránka Britany Nika, které by její roky asi nikdo nehádal. Pro dorost se žádná závěrečná soutěž nekonala a tak jsme se po dlouhé době vraceli z výstavy v časném odpoledni. Dívala jsem se na posudek - na ten kousek papíru - a musela jsem konstatovat: " Jsme fakt cvoci, kvůli tomuhle kousku papíru se ženeme 250 kilometrů tam a 250 kilometrů zpět. Pomóóóc!"
Výsledky jsou zde, fotky se moc nevyvedly, se světlem v hale si náš foťák moc neporadil..


a třetí šampion Drahokam,	... a všichni šampioni dohromady

Paulinka laškuje s paní rozhodčí

Klubová výstava

Ahsan Juwel von Persien.

Narcis Silver Heart Čínské hedvábí - výborně udržovaná srst.

Marcus Aurelius Gandamak.

Půjde se o Klubového vítěze.

Klubový vítěz 2009 - Yasani Iram z Allahovy země.

Krásný veterán Firefly Gandamak.

A naše "dorostenka" ( koukněte - už bez štěněčích fousisek)!

V neděli jsme se rozjeli do Č. Budějovic na klubovou výstavu. Počasí vyšlo, ve výstavním areálu bylo hezky a my byli v pohodě - vždyť naše "dorostenka" se učí a v její třídě ještě o nic nejde. Chrtů se sjelo 170 - z toho 28 afgánů, chrtích plemen bylo 13. Kompletní výsledky budou určitě na klubových stránkách, tak jen to, co si my sklerotici pamatujeme. Posuzovala paní Holmerová a vlastně ona byla hlavním motivem naší účasti. Chrty umí - vždyť je sama chovala - a navíc je velice příjemná k vystavovatelům a laskavá ke psům a svá rozhodnutí hlasitě komentuje, což já osobně mám ráda. V obou třídách štěňat byli rošťáci z W vrhu paní Havlisové - moc povedení a mne dostal Wili - je to prcek, ale úžasný pohodář, ocásek se mu nezastavil, kouzelně běhal a chvílemi se sám stavěl do postoje, ve kterém vynikalo úhlení jeho zadních končetin. Ve třídě dorostu by Paul Newmann Gandamak sám - je pěkný, ale nemá ještě výstavní návyky a paní Holmerová to komentovala, že vyhrál sám nad sebou. Ve třídě mladých byli jen zástupci "T" vrhu Čínské hedvábí a v mezitřídě zase 3 kluci z chovu Lenky Valáškové - ta také tuhle třídu se svým Ahsanem Juwel von Persien vyhrála a byla zase jednou po dlouhé době šťastná. Třídu otevřenou nemohl vyhrát nikdo jiný než Yasani Iram z Allahovy země - jeho předvedení i díky kontaktu s paničkou je fakt pěkné. Třídu vítězů vyhrál další můj oblíbený pes a to Ch.Marcus Aurelius Gandamak - tam oceňuji i to, jak na sobě co se týká vystavování a fyzičky zapracovala jeho panička. Soutěž o letošního Klubového vítěze psů pak vyhrál Yasani Iram Lídy Faktorové - zaslouženě. Ve veteránech se v kondici a s krásnou srstí ukázal desetiletý Ich.Firefly Gandamak a splnil tím i veteránšampionát - takže obrovská gratulace jemu i pánečkům. A potom už šly fenečky. Češeme Paulinku a už nastupujeme do kruhu spolu se sestřičkou Pamelou. Paní Holmerové se obě holky moc líbily, ale nám se vyplatila práce s učením výstavního chování a díky lepšímu předvedení byla Pauline 1. Mne nepotěšilo ani tolik to první místo jako to, že ráda a pěkně běhá, nechá se postavit, prohlédnout a je v kruhu na svých 8 měsíců ukázněná. Za odměnu jsme se šli všichni i s Henrym proběhnout na sluníčko a vyfotit a stihli jsme se vrátit až na třídu otevřenou fen. Tam opět zabodovala Lída Faktorová, protože pěkně předvedla Yasmin Banu z Allahovy země majitelky Lenky Polavkové a holky dostaly V1 CAC. Ve třídě vítězů byla hezká Ch. Catalina Santa z Netluckých pastvin sama. V sobotu dostala na mezinárodce V1, CAC, CACIB a BOB, ale v neděli se jí už na výstavě nelíbílo a tak v závěru dala paní Holmerová Klubového vítěze fen právě Yasmin Banu. Takže Lída přihrála oba letošní Klubové vítěze chovatelské stanici Z Allahovy země a myslím, že udělala paní Pěvě Havlíčkové velikou radost - zaslouží si to a my jí gratulujeme! V závěru se samozřejmě šlo o BOB a toho přidělila rozhodčí Yasanimu - ovšem je třeba dodat, že do kruhu nestihl nastoupil veterán Firefly. Pak jsme ponavštěvovali známé a čekali na závěrečné soutěže. Tam se Paulinka vytáhla a dostala BIS dorostu před fenečkou italského chrtíka a deerhoundem. Na to, že to byla její druhá výstava, je to krásný výsledek. Předtím ale ještě František Valášek udělal další radost mamince Lence, protože s afgánem Samýkem vyhrál Mladého vystavovatele. Já jsem si ještě počkala na veterány a tady musím ocenit, že paní Holmerová, která tuto soutěž posuzovala, řekla nahlas to, co si moc let myslím. Že totiž je rozdíl mezi desetiletým psem malého plemene a desetiletým zástupcem velkých plemen. (Desetiletý kupříkladu jezevčík určitě nejeví takové známky stárnutí jako desetiletý kupříkladu irský vlkodav.) A že bere v potaz i rozdíl mezi péčí o krátkosrtého psa a mnohaleou péčí o dlouhou srst, kterou musí vydržet jak pes tak pán. Po tomhle projevu bylo jasné, že BIS veterána přidělí Ich.Fireflymu Gandamak. Takže i Petrovi měli radost a už jsme se mohli loučit a jet domů. Cestou jsme ještě jednou vše probrali a konstatovali jsme, že se celkově moc zlepšila péče o afgánčí srst a že to byla moc příjemná neděle a pěkná výstava.
Výsledky výstavy lze najít na klubových stránkách zde.


A tady na sluníčku ......	Yasmin Banu - Klubová vítězka 2009.

A znovu Yasani - tentokrát jako BOB.	I Henrýsek byl s námi a pěkně se nudil!

Paulinka jako BIS dorostu.	Nejhezčí 3 veteráni!

To je krásné jaro!

Pánečku pojď se raději mazlit!

Focení je podle Bereniky nuda, ale že to naší bábince v tomhle střihu sluší?

Henrýska baví všechno,

ale nejraději má honičky.

Tak konečně máme krásné slunečné jarní dny. Couráme každý den minimálně 2 hodiny po krásném okolí Víceměřic. Objevujeme stále nové procházkové okruhy a je nám krásně na duši. Ráno jsme šly s Paulinkou okolo rybníka do Doloplaz a odtud po cyklistické stezce do naší vesnice a byla to nádhera. Jakoby nestačilo, že kvetou téměř všechny stromy, zahrady jsou plné jarních kytek, z modré oblohy se směje sluníčko a po hladině dovádivý vánek prohání vlnky - tak ještě navíc u rybníka vyklusávali v ohradě koně, na hladině plula vedle množství kačenek elegantní labuť a nad hladinu se z rákosí vznešeně vznesla volavka. Před námi klusal u kola Henrýsek a vedle mne po afgánčím hopsala Paulinka a chytala motýly. S takovou koncentrací přírodních a živočišných krás umocněných nádherným pohybem se málokdy a málokde člověk potká. Je tu zkrátka krásně, do města bych už nešla ani za milion. A naši hafáci blbnou v "jednoutobudezahradě" se vším, co jim přijde do cesty. Snažit se dělat jakékoliv zahradní práce s Paulinkou je naprosto marné, její zvědavý čenich je všude první. Kupodivu mne to nechává klidnou - ať se mládí vydovádí.
P.S.
Chtěla jsem vyfotit z dřepu ty dva blázny v jejich společné akci, ale ti šílenci na sebe mrkli, rozběhli se a "hup na paničku" a už jsem ležela na zádech, takže mají jen sólo fotky.


Nechá lítání jen když cítí něco dobrého.	Pánečku pojď, budeme si hrát!

Balon je prima,	ale špatně se nosí.

Tenhle talíř ráda honím	a rozhodně mi jde líp do huby.

Národka v Ostravě

Henrýska výstavní kruh nestresuje

Jsi náš šikovný kluk a

s pánečkem ti to také sluší.

Třída vítězů - psi. Eminence se pěkně předvedl.

Soukistan Chaman Jahawar

Národní vítěz Docteur No De Tchekana

Fenky- třída dorostu - Pauline a Emily

No vida, Paulinka je hodná!

Minulou neděli jsme se brzy ráno vypravili do Nitry, vstávali jsme ve 3 hodiny čerstvě letního času, vyjeli po půl páté a za necelou hodinu už jsme byli zase ve svých postelích. Máme totiž zbytečně moc chytré auto a to si kvůli drobnosti samo snížilo výkon a plazilo se devadesátkou, takže jsme se po dvaceti kilometrech pěkně zklamaní a naštvaní vrátili. Výstavní absťák samozřejmě zesílil, na štěstí byla na tuto sobotu přihlášená Ostrava. Posuzoval pan Mudra a kdo trošku zná poměry kolem afgánů v Česku, tak se asi diví, co my jsme dělali na výstavě, která byla pro členy Afgánklubu. Ale ta naše černá holka trénuje pořád jen na polních cestách a místním fotbalovém plácku a měla nejvyšší čas si to vyzkoušet na ostro. A protože Ostrava není tak daleko, vzali jsme to jako placený tréning. Když jsem v katalogu zjistila, že bude v kruhu ještě s jednou fenečkou, počítala jsem s tím, že si bude chtít hrát a nebo že bude chtít tu druhou afgánčí holku honit a byla jsem připravená na výstavní malér. Ale Paulinka se docela pochlapila a chvilkami pěkně stála, nechala se prohmatat a také běhala. Kluzká podlaha vadila tentokrát víc mně než jí a malý kruh nás brzdil obě, ale dalo se to. I Henrýska jsem ještě před výstavou proběhla v kruhu - moc se mi líbí jak nosí hlavu krásně vztyčenou. Takže s naším výsledkem spokojenost a jinak bylo zajímavé kouknout se i na ty afgány, které jinak nevidíme. Přihlášených bylo pouze 17 afgánů (ve Wieselburgu ten sám den jen 18), opravdu pěkně byl předveden Terezkou Šubertovou zlatý afgán Soukistan Chaman Jahawar původem z Francie a moc se mi líbila Catalina Santa z Netluckých pastvin - je krásná a umí se předvést. Zarazilo mne, jak strašně se bojí Docteur No De Tchekana - je to dobře stavěný pes a kdyby běhal uvolněně, vynikl by jeho krásný pohyb ale bohužel.... Většina rozhodčích by ho odmítla posoudit, nechtěl na sebe nechat sáhnout a je to velká škoda. Potěšilo mne, že se přestává bát Ruletka Krist-Will, ta se mi líbí. Výsledky jsou zde:

Tentokrát jsme se na výstavišti nezdržovali, jeli jsme nejprve ke Kavalovým, Zuzka nám dala moc dobrý oběd, trošku jsme popovídali, naše štěniska se pohonila s Kingem a Franečkem a pak jsme se vydali do Rychvaldu k Peterkovým, u kterých už nějaký rok žije Andrew Boisterous Beauty - volaný Endy. Našli jsme ho i s jeho afgánčí kamarádkou Arinkou v prosluněné zahradě s celou rodinou - dýchla na nás okamžitě pohoda. Endymu se daří moc dobře, ani se nechce věřit, že za dva měsíce bude mít 12 let. Ochutnali jsme domácí klobásky, pomazlili jsme se s Endym, popovídali, naši mladí se v tom zeleném prostoru pod dozorem přísné Arinky krásně vyřádili a byl čas vrátit se zase do všednosti. Naši chlupatí dorostenci cestu domů prospali, doma se najedli a okamžitě padli. Henrýsek, který každé ráno před šestou hodinou zpívá,že chce jít ven, se ozval až o půl osmé a Paulinka ještě po osmé dávala najevo, jak je unavená a jak ji obtěžuje vstát z postele.

Hezky stojí a

klidně se nechá porovnat - to čučím!

Ruletka Krist-Wil

Catalina Santa - Národní vítězka

Veterán Endy - ten si žije!

Temperamentní a ostražitá Arinka

Cože, vstávat? Co blázníte, jsem unavená po výkonu!

A jsme ve Víceměřicích!

Henry vstávej, někdo jde!

Hurá, panička má piškoty!

Nemáš v kapse ještě jeden?

Mňam, bylo to dobré!

Nééé, ještě nechceme domů!

Tak už bydlíme na "novém". Náš hromadný přesun byl horor - kdo se nestěhoval s pětičlenou smečkou afgánů, tak nemůže mít představu. Honza to navíc ve finále vylepšil chřipkou a náš syn, který nám chtěl pomáhat, zase pobytem na infekčním oddělení nemocnice. Zkrátka naše typické "štěstí". Odnesla to nejvíc Berenika - pro nedostatek času jsme ji nestíhali česat a byla tak hrozně zcuchaná, že jsem ji ostříhala. Měla jsem to sice v plánu o měsíc později, protože Nikinka bude mít dvanáct let a stání na stole ji unavuje, ale ustojíme to i v tomhle chladnu, ven nosí obleček. Teď jí to móóóc sluší, má krásné svalnaté tělíčko a je spokojená, že se nemusí česat. Naši mladí ještě naštěstí nemají moc dlouhou srst a tak šli po vykoupání dobře vyčesat. Hned druhý den po koupeli udělala Paulinka přemet do mokré oranice a pak v ní ještě vyzkoušela, jestli jí po tom pádu fungují nohy - kousky bahna jsem z ní dostávala ještě druhý den ráno. Ještě nemám umytá všechna okna a v obýváku a jídelně je pořád skladiště, knihy a sklo jsou zatím uložené v krabicích u maminky v garáži, ale psy už koupeme - no cvoci. Jinak Víceměřice jsou moc hezká a čistá vesnička. Je tu nová silnice, po celé délce dědiny jsou chodníky ze zámkové dlažby, krásné osvětlení a sadová úprava. Navíc je tu rybník a cyklistické stezky, také hodně polních cest a betonových chodníčků - zkrátka ideální na dlouhatánské a pestré procházky s afgány. Paulinka nejvíc oceňuje labutě a kačeny na rybníku a kousek dál v ohradě ovce s jehňaty a rohaté fousaté kozy s kůzlaty. Vždycky tam stojí hodně dlouho a pozoruje. Henrýsek, který je normálně moc hodný a já ho stále chválím, totálně zničil během tří dnů nové PVC na podlaze ve "psím obýváku". A aby nebyl v průserech sám, tak Paulinka využije každou naši nepozornost a tuhle všude napřed "zasela" fenykl a aby byla změna a já se při tom stěhování neflákala, tak udělala po celém prvním patře cestičky z kakaa ( když ten sáček tak voněl!). No a aby to nebylo fakt jednoduché, tak je počasí takové jaké je, všude bláto a když náhodou neprší, tak zase fučí studený vítr, no perfektní počasí pro afganáře. Ale našim štěňatům to nějak nevadí a tu hrůzu ještě vylepšují válením se v mechu, kterého je naše "jednoutobudezahrada" plná a my máme mech i v postelích a ve vypraném prádle. Ale nevadí, nejhorší je za námi a to jaro snad také přijde a my tu budeme jako na chatě. A ty knížky jsme už četli a zabalené sklo a 82! zabalených pohárů z výstav (při balení jsem je z nudy počítala) ani tak nepotřebujeme, takže v té garáži klidně vydrží - my přece nebudeme smečku šidit, štěniska jsou kouzelná a kdovíjak dlouho tu ještě s námi budou naši veteráni, tak si je užijeme. A za chvíli pojedeme zase na výstavu a život chytne své obvyklé tempo - alespoň doufám.

Výlet na MVP Brno

Naši dorostenci se na chviličku uložili

Ozzy běhá o BOBa

Vítězní Ozzy a Olívia - krásní reprezentanti "O" vrhu Gandamaků

I když opravdu nemáme čas (což je vidět na našich stránkách), protože za tři týdny musíme už bydlet jinde a tam ještě stále řádí řemeslníci, tak jsme přesto v sobotu sbalili náš dorost, pelíšek, foťák, židli a dobrou náladu a jeli jsme se mrknout na mezinárodku do Brna. Konečně jsme se zase ocitli mezi "svými". Poklábosili jsme se spřízněnými dušičkami, omrkli novou halu V - povedla se! - a podívali se na posouzení afgánů. Posuzoval pan Sistermann a afgánů bylo hodně. Výsledky jsme bohužel nepsali, protože naši mladí nedali našim rukám dostatek volnosti. Henrýsek se chtěl s každým až moc přátelit a Paulinku jsem poprve v životě viděla vykulenou a zaraženou. Ale jak šel čas, tak si zvykala i ona. Měla tam sestřičku a jsou si opravdu hodně podobné. Odpoledne jsem postupně oba vzala do uvolněného kruhu a vedli si docela dobře - ovšem jiné to asi bude, když jich bude v kruhu víc. Jo - ještě musím podotknout, že už oba přezubili, jsou plnochrupí a Henry váží 27 kg a Paulinka 21! - tedy žádné chudinky a Paulinka se pod skleník už nějakou dobu nevejde. Ale zpět k dojmům z výstavy. Ve všech kruzích v hale "V" byli koberce - no konečně!!! Všichni vystavovaní afgáni byli upravení a museli jsme s Honzou konstatovat, že úroveň vystavování se v porovnání s minulostí podstatně zvedla. Bylo se na co koukat, rozhodčí to bral poctivě a přitom se snažil nikoho nezarmoutit. Ve psech to neměl jednoduché, u feneček byly exteriérové rozdíly větší. Psy nakonec vyhrál Ozzy Osbourne Gandamak Michala Klusoně, krásně se předváděl Yassani Lídy Faktorové, ale líbilo se mi tam víc psů - samozřejmě i přátelský Marcus. "Táta a strejda" Justin dostal v šampionech CACe, bohužel Šárka měla chřipku a asi se to trochu na obou podepsalo. Olívia Gandamak byla v mezitřídě sama, ale kromě CACe dostala i CACIBa, BOBa, vyhrála skupinu 10 a nakonec CELOU VÝSTAVU!!!! Moc gratulujeme a já upozorňuji, že ji ve finálových bojích předváděla Terezka Šubertová a desítku posuzoval italský rozhodčí - to aby bylo jasné, že to opravdu dostala fenečka a ne majitel. Její pohyb je něco úžasného, troufám si tvrdit, že já osobně jsem takhle běhat afgána ještě neviděla. A nakonec ještě taková blbá zpráva. Mohli jsme mít v Česku Evropskou výstavu, ale kvůli typicky české blbosti ji budou dělat Rumuni. A přitom brněnský areál s těmi novými pavilony by byl pro takovou akci ideální, vždyť v sobotu se tam posoudilo kolem 4 500 psů. A byly by tři! roky na přípravu - někomu to zkrátka nestálo za to. Snad se pejskařská veřejnost dočká vysvětlení. V březnu na našich stránkách nashledanou!!!!

P.S. Jsem ráda, že jsme jeli v sobotu, protože dnes leje a leje a leje.....


.....a v tom dešti se tak krásně spí!	Pánečku, běž s tím foťákem někam a neruš!

archiv 2006

archiv 2007

archiv 2008