Henrýsek je podruhé na světě a Tina je piraňa.
 
Panička mne fotila
protože mi budou už tři měsíce.
Páníček se na to jen koukal,
ale pak mne vzal na procházku.
Spinkám s Paulinkou!
Budeme kamarádky, ale musím vyrůst.
Henrýsek už není elegán, je opadaný jako stromy kolem nás. Ale jsme rádi, že je s námi a už zase v dobrém rozmaru. Když onemocněl a začali mu dávat injekce, tak to dva dny vypadalo, že se zlepšuje. Potom se ale velice rychle zhoršil a ve středu odpoledne po prvních kapačkách ho náš pan doktor operoval. Když ho otevřel, tak se zhrozil. Henry měl vše v břišní dutině hrozně překrvené, zvětšená játra i ledviny a kličku tenkého střeva měl omotanou kolem sleziny. Ta byla zaškrcená, nacucaná krví a nachystaná v nejbližší chvíli prasknout. Náš veterinář mluvil o rozjeté sepsi - údajně musel Henry něco hodně špatného zbaštit (dodnes přemýšlíme, kde to mohl sebrat). Slezinu mu ale uvolnil, prohlédl a urovnal střeva, udělal výplach antibiotiky a dvakrát mu to břicho zašil s tím, že je to mladý a do této doby zdravý pes a že by to mohl zvládnout. A pak s ním Honza celý týden trávil každé dopoledne na kapačkách. Ta radost, když se poprvé po dlouhé době sám napil, když poprvé zase zavrtěl ocáskem, když si vzal po deseti dnech první jídlo, když zase sám vylezl na svoji válendu, když došel sám na zahradu se vyčůrat a zase se vrátil, no zkrátka pomalu se vracel do života a naše nálada se pomaličku lepšila. Mrzelo mne, že má ostříhanou nohu kvůli kanyle, že má vystříhané bříško, ale on stejně tak strašně vylínal, že má některá místa pokrytá jen krátkou srstí, takže je to vlastně jedno - hlavně že je s námi.  Tři týdny na antibiotikách udělaly svoje. Důležité je, že už zase lítá s Paulinkou i malou Tinou, už zase skáče Honzovi na záda, už zase se chodí se mnou mazlit, zase honí kočky a vytáčí Ešíka. Srst třeba zase časem naroste. Byla to ale moc těžká doba, malá Tina se všechno učila a potřebovala jsem na to čas a čas byl potřeba i pro Henrýska - jedl čtyřikrát denně po troškách vařenou dietu a tak jsem chvílemi nevěděla co dřív. Nejvíce mne mrzí, že jsem musela odříct zlatou fenečku Lasty od Kurlowiczových (chov. stanice Calamus), o kterou jsem moc stála  a která měla vyrůstat společně s Tinou. Jenže jsme se kvůli Henrymu nemohli vydat na minimálně dvoudenní cestu a také nám Henrýskova nemoc udělala nečekaný průvan v peněžence. Zkrátka zlatá afgánčí holčička už zůstane jen nesplněným snem. Ale ona se má údajně dobře a já to nějak přežiju. A Tina?
To je takové numero a já fakt nevím po kom. Jennies byla tak hodná holka, Paulinka byla a je číslo, ale tohle je kousavá piraňa. Navíc strašně zvědavá, absolutně nebojácná a úplně splachovací. Nádoba plná energie a snad neunavitelná. Hodně jí, hodně pije, hodně čůrá, hodně lítá, hodně zlobí a v noci málo spí. Paulinka se jí ujala jako vlastní máma, dnes před ní doma utíká. Na procházky ji beru samotnou, ale co napadl sníh tak je to šílené. Chviličku nejde normálně. Dělá ve sněhu tunely, hlavu věčně pod sněhem, i do závějí skáče po hlavě, často z ní vidím jen vodítko. Už si o ní povídají i ženské v obchodě. Teď je nejšťastnější, když může sama řádit na zahradě - a my také, protože máme chvíli klid. No a vánoce máme za chviličku. Za daného stavu věcí to u nás určitě letos nebudou svátky klidu. Nějak mi to nevadí.
Co bych tak dělala.... ...hurá, je tu flaška!
Pánečku co koukáš? Trénuju potápění ve sněhu.
A také běh v těžkém terénu. Henrýsek, Paulinka a krásný zimní den..

 

Husacina a nový člen naší smečky
 

Jatýrka jsme slupli, čekáme na husu.

To je dobrota, je slyšet jen pomlaskávání.

Oči by ještě stále jedly, jenže žaludek......
 V pátek22.října jsme neobědvali a místo poobědové siesty jsme sedli do auta a upalovali do Bratislavy. Přijeli jsme taktak a po potřásání rukama i pohárky a po pomazlení se štěňaty jsme od Vojteků vyráželi do Slovenského Grobu. V Slovenské pivnici u Jaňura nás přivítaly hezky prostřené stoly, veselá atmosféra a nádherná vůně husí pečínky. První po přípitku hruškovicí přišla na stoly husí jatýrka s křupavým chlebem a nakládanou zeleninou - jatýrka se na jazyku sama rozplývala a člověk se brzdil jen proto, aby si nechal místo na hlavní chod. A krásně dotmavozlatova vypečené husičky opět nezklamaly, lokše byly zase výborné a zelíčko i zeleninka neměly chybu. Zapíjel každý tím, co měl rád. Zábava u všech stolů se potom rozproudila tak, že nebylo slyšet vlastního slova. Z Moravy nás přijelo 6 a z Čech přijeli Vejmělkovi - my všichni neslováci jsme spali u Vojteků, ale do postelí jsme upadli až ve dvě hodiny. Bylo o čem povídat a na závěr nás bavil Petr Kavala. Myslím, že víc foteček z příjemného večera je na stránkách Klubu chovatelov chrtov. Dobře jsme se vyspali, poseděli u pohodové snídaně, znovu se pomazlili se štěňaty, která už začínají odcházet do světa, a začali jsme se pomalu rozjíždět. My jsme odjížděli před polednem a na mém klíně s námi jela i dvouměsíční Tina Turner Gandamak. Henrýsek i Paulinka zpočátku nevěděli, co si o tom myslet. Ta malá afgánčí holčička celou cestu spinkala, Paulinka také, jen Henrýsek zvracel. Tinuška se okamžitě spřátelila s každým a hned si doma nadšeně vyzkoušela, jak se běhá po posečeném trávníku. První noc byla hodná, bohužel je den ode dne oprsklejší a Paulinka ji v tom jen podporuje. A Henrýsek je marod, v neděli měl vysokou horečku a tak mu brali krev a jezdí na injekce. Vůbec nic mu nechutná - a to neměl z husy ani kousíček. U nás zkrátka nikdy nemůže být jen čistá radost, vždycky něčím platíme. Jen doufám, že se z toho náš elegán co nejdřív dostane, ale strach mám. Foteček máme málo, pro samé hodování nebyl čas.
 
Tinu nejdříve zajímaly mé nohy,... pak si rozvážně všechno prohlídla,...
potom přišla zkoumat foťák.... a od té doby běhá a běhá a.....

CACIB České Budějovice 9.10.2010
Henrýsek nerad nečinně stojí.
Šikovná a dobře předvedená Cameron Diaz van de Robega a její sestřička.
Paulin a Wionnka Čínské hedvábí.
Obě šampionky.
Yasani Iram z Allahovy země
Nejlepší chrti skupiny 10
V sobotu ráno o půl třetí budíček a honem honem venčit, všechno dobalit a do auta. Děsila nás mlha, která byla okolo, a tak jsme vyjeli zavčas. Nakonec však mlha za Vyškovem zmizela a už se nikde neopovážila ukázat. Tak jsme  bránou číslo 3 vjížděli na budějovické výstaviště jako úplně první.  Počasí bylo super, bylo sucho a za 100 korun jsme vzhledem k časnému příjezdu mohli zaparkovat přímo u pavilonu B1. Byly v něm 3 výstavní kruhy - a jak už to bývá, v těch dvou menších se předváděli vlkodavi, barzoji, afgáni... a v tom jediném větším samá malá plemena! Někdy si myslím, že ty kruhy chystají úplní debilové. Alespoň že byly na podlaze koberce. Původně měl tuhle výstavu posuzovat pan Mudra, ale nakonec posuzovala Zdena Holmerová - paní, která chrty umí a která dřív chovala krásné barzoje. Afgánů se tentokrát přihlásilo 27, jen jeden ze zahraničí. Henrýsek ještě nebyl úplně hodný v postoji, ale bez problémů byla prohlídka zubů, chvilkami docela stál a mně i Honzovi se ulevilo - běhal s radostí a chutí. Bylo z toho V2 a R. CAC. Třídu vyhrál Šaman (Soukistan Chaman-Jahawar) a splnil tak podmínky pro udělení titulu Český šampion - jeho prima pánečkům moc gratulujeme. Třídu šampionů vyhrál oprávněně Yasani Iram z Allahovy země. Měl se svou paničkou opravdu šťastný den, protože paní rozhodčí mu dala i BOB a navíc ještě vyhrál skupinu  - tedy i BIG. A aby toho nebylo málo, tak tím splnil podmínky pro udělení titulu Interšampion!!! Gratulujeme a jsme rádi, že paničce Lídě se splnil její tajný sen. A naše dvouletá  Paulinka byla také zlatá, ve třídě otevřené stála jako socha celou dobu než paní rozhodčí posoudila všechny 4 feny, dostala V1 CAC, dostaly jsme velkou hlasitou pochvalu za předvedení a navrch ještě Res. CACIBa.  Hrozně spokojení jsme odjížděli ještě s dalšími do mlýna k Šárce Novákové. Nádherné počasí začínajícího podzimu přímo vybízelo k odpolednímu posezení venku s dobrým papáním, pitím a řádícími psy. Ti se na obrovské zahradě opravdu vydováděli a bylo jich tam tolik, že jsme v tom chvílemi měli guláš. 8 afgánů, azavačka, královský pudl, americká kokršpanělka, jezevčík, hejno špiců.... no něco pro nás. Bylo to krásné, okolo rybníky a kolem rybníků barevné stromy, nebe modré a sluníčko se snažilo - co dodat. Snad jen ještě to, že Romka Hřebejková upekla z masa a různých dobrůtek dort ve tvaru kosti k 1. narozeninám tří  Robegáckých krasavců a s tou dobrotou jim velice pomáhal jejich táta Justin. Fotky z haly se opět moc nepovedly, ale výsledky Honza napsal a jsou zde!

 

Bruno a ostříhaný Justin - oba pěkně mlsní. Všichni Henrýskovi utekli - ještě že mu nechali alespoň vodu. To je místa k dovádění!
To je hafanů! Narozeninová "kostička" chutnala.
 

 

P.S. Tak jsme se v neděli ráno probudili spokojení , ale my se opravdu nemůžeme radovat dlouho. Zpráva, že ráno umřela Ich. a Světová i Evropská vítězka Jennies Joplin Gandamak, nám vzala dech. Byla to nejen máma Paulinky a teta Henrýska, máma a teta mnoha dalších krásných afgánů, ale byla to i fenečka, která nejen že zůstane navždy v srdcích svých pánečků, ale nezmizí z paměti spousty dalších lidí, kteří měli to štěstí ji poznat. Jennisko pozdravuj tam prosím Jacquelinku!!!!

 

Moravskoslezská NV Brno 25.9.2010
 
 

 
Tak to zase byla jednou pohoda. Brno nemáme daleko, takže žádné  vstávání uprostřed noci a i tak jsme u veterinární kontroly byli jako druzí. Měli jsme kruh číslo 2 v pavilonu D. Posuzoval nás pan Otakar Vondrouš. Po posouzení 38 psů dvanácti jiných plemen přišlo na řadu 23 přihlášených afgánů. Henrýsek v otevřené třídě psů, která byla obsazená nejvíc, získal V2 R.CAC za šestiletým psem. Tentokrát zlobil jen trošku a já se přiznám, že z obavy, aby nezačal být vzpurný, jsem ho ani nějak "nedusila". Paulinka v otevřené tř. fen dostala V1 CAC, ale je líná - falešná březost se přece jen projevuje. BOB dostal Omar Sharif Gandamak, který nakonec vyhrál celou výstavu - BIS. Já se vždy s potěšením dívám na afgánčí dorost. Tentokrát bylo jejich chování  pestré. Šikovný Claudius van de Robega se už umí chovat téměř jako profík, Cora Z náhorní planiny je pěkná, ale zatím se bohužel hodně bojí. Afinity blue Doveny je nejen pěkná, je i správně oprsklá, nejraději by nám předvedla honičku. A krásně s hlavičkou nahoru se v kruhu "nosí" Zenaida z Allahovy země. Posuzování pěkně odsypávalo, okolo kruhu vládla pohoda, venku nepršelo... zkrátka byla to ve všech směrech pohodová výstava. Výsledky psal Honza a jsou zde!

NV CHORZÓW 12.9.2010
 

Půlroční Calamus Phoefenix

Henrýsek a vítězný Varius Avis

Vzorná Paulinka
V neděli 12.9. Jsme si vyjeli do polského Chorzówa na jejich už 50. Národní výstavu. Konala se tradičně v rekreačněsportovním areálu Skalka - tedy venku. Země byla nasáklá vodou ale naštěstí nepršelo a pofukoval větřík, takže to docela šlo. Posuzovala paní Wieslawa Misterka a bylo přihlášených dost chrtů - v sobotu byla totiž nedaleko odtud chrtí speciálka. Hlavním cílem naší účasti bylo pokusit se, aby Paulinka získala první CWC. Poprve nastupovala ve třídě otevřené, byla vzorná a podařilo se nám to. Je zajímavé že ona, která dříve tolik zlobila, je teď ukázněná, zatím co Henrýsek - v mezitřídě hodný pes - začal být s příchodem do otevřené třídy nepěkně vzpurný. Opět se mu nechtělo ukazovat zuby, ovšem tentokrát běhal docela s chutí a bylo z toho V3. Třídu a současně nejlepšího psa vyhrál Kolkata Knight Rider Varius Avis, údajně polský TOP CHRT 2009 a pro zajímavost - jeho máma je Intch. Amy Madigan z chovu paní Beaty Slavíkové. Moc se mi líbil Calamus Umarex Red Howk, který byl druhý a den před tím dostal na speciálce BOB. Od paní rozhodčí dostala BOB pětapůlletá Intch. Calamus Show Me Heaven, kterou v Čechách z výstav známe, protože má i český šampionát. A opět pro zajímavost - ve třídě šampionů s ní byla i pěkná Ch. Yarra River z Allahovy země. Potěšilo nás, že si afgáni z Čech v Polsku tak dobře vedou.

Zpět jsme se vraceli přes Ostravu a tak jsme se museli zastavit u Kavalových. Fraňo s Kingem - oba už ostříhaní - nás pořádně hlasitě přivítali a pak už se jen mazlili. A protože s kamarády je vždy dobře, tak jsme se tam pěkně zdrželi a domů přijeli až za tmy. Byla to pěkně prožitá neděle a houbová smaženice, kterou Petr Kavala udělal, byla vynikající. Jen ten návrat domů byl bez Bereniččina vítání smutný.
 

2 nejhezčí fenky

Běhá se o BOB

A konečné  pořadí - vpředu Show Me Heaven Calamus.

 


Jsme smutní!

 


 

 Navzdory všem našim přáním od nás naše Ch. Berenika Boisterous beauty 7.9.2010 náhle a navždy odešla. Po celých 13 let nás těšila svou přítomností, dala nám spoustu radosti, moře své lásky, krásné výstavní úspěchy a také pomohla vychovat mladší členy smečky. To se nedá zapomenout. Nikinečko děkujeme, ve vzpomínkách budeš s námi do konce našich dnů.
 

 

VELKÁ GRATULACE!!!

 

Naše bábinka Nika (Ch. Berenika Boisterous beauty) oslavila 24. srpna své 13. narozeniny! Kromě toho, že hodně spí, je ve velmi dobré fyzické i psychické kondici.  Abychom jí ten život co nejvíce zpříjemnili – dostala krom jiného i zcela čerstvý  střih. Je šťastná, protože velká hromada srsti je pryč a s ní i otravné česání!  Tak 

NIKO DOBRÉ ZDRAVÍ A PRIMA NÁLADU !!!!!

   

GRAFENEGG 14.-15.8.2010

Nastupuje třída otevřená – psi.

Odrbaný pes se známým handlerem se dostal do pořadí, zatím co jeho hezký bráška stojící za ním ne!

Mezitřída fen.

Freesii Ch.Roseen tahala a my ji neustále dobíhaly!

 

Jsme doma už přes týden a pořád nemám chuť vzpomínat. V sobotu jsme z několika různých důvodů nejeli na Evropskou speciálku, ale v neděli jsme na rakouskou klubovku vyrazili. Měli jsme raději zůstat doma.  Po slovenských Mojmírovcích a Topoľčiankách to bylo jedno velké zklamání. Po nějaké slavnostní atmosféře ani stopy, výzdoba žádná, parkování daleko, WC daleko, občerstvení žádné, blátivé a kluzké a nerovné kruhy. Také chvíli pršelo – ale za to pořadatelé nemohli.  A pan rozhodčí Dupas? Už bych na tohoto rozhodčího nejela, ani kdyby mi za to někdo zaplatil. Nejen já a Honza, ale i další majitelé jsme nabyli dojmu, že neposuzoval v dost případech podle psa, ale podle toho, kdo ho vodil. Co jednomu jedinci vytknul, to u jiného klidně přehlédl. Ty vlivy na jeho posuzování byly těm, co jsou trošku znalí, jasné. Měla jsem radost jen z toho, že jsem viděla „na živo“ Marquise De Sade, jeho pohyb byl krásný.

Také samotný zámek je nádherný, škoda že nás od něj vyhnali tak daleko do terénu a nenechali nás na krásných trávnících v jeho blízkosti.

Henrýskovi se tam také nelíbilo a po prvním kolečku už se flákal. Od svých druhých narozenin je pěkně protivný. Paulinka byla vzorná v postoji i pohybu, dostala krásný posudek, jenže druhou fenečku Freesii si přijela až ze Švédska předvést její chovatelka (a také rozhodčí)  Christina Roseen, takže přesto, že  se té jinak pěkné afgánčí holce nechtělo moc běhat, CACe samozřejmě dostala ona.

Výsledky byly okamžitě k mání na německých stránkách a mně se o téhle nepovedené akci ani nechce víc psát.

Tady se „rozhodovalo“ co bylo už předem rozhodnuté.

Krásný Marquis De Sade ( škoda, že to nemohu říct i o feně – byly tam lepší!!!)

Zámek Grafenegg byl na celé výstavě to nejhezčí – docela smutné konstatování.
 

TOPOLČIANKY  3.a 4. 7. 2010

Přijíždějí rozhodčí

Zahájení

Poháry pro vítěze

Třída otevřená - psi

Pauline při posouzení

BOB na speciálce – Oudry Gandamak

Konečně jsme pořídili nový notebook a znovu se připojili k internetu a tak mohu napsat o krásných dvou dnech strávených opět na Slovensku – v Česku se pořád na výstavách melou jedni a ti samí rozhodčí, už nás (a nejen nás) to fakt přestává bavit. Na zámku v Topol’čiankách jsme si ale užili! Zámek je chráněná památka, spolu s okolním parkem je krásně udržovaný a obě výstavy – jak Středoevropská chrtí speciálka tak slovenská klubovka byly organizovány ve velkém stylu. Na sestříhaném trávníku prostorné kruhy, pod okolními vysokými stromy dostatek stínu, květinová výzdoba, moderátor s mikrofonem, ubytování na zámku (kromě nás, my spali pod obrovskou sekvojí u výstavního kruhu, dýchali jsme čistý, chladivý vzduch a hlídali stany a přístřešky ostatním). Bylo tu přes 150 chrtů s majiteli ze sedmi zemí a co nás hlavně oslovilo – 4 zahraniční a neokoukaní rozhodčí. Pan Nicklas Eriksson ze Švédska, George Kostopoulos z Řecka, Peter Friedrich z Německa a Miklos Levente z Maďarska. V sobotu zahajovali výstavu trubači a do toho přivezlo koňské spřežení v kočáře všechny rozhodčí. Po krátkých projevech se začalo posuzovat. Všechno bylo zkrátka na jedničku s hvězdičkou až na to vedro a našeho Henrýska – ten byl na zabití. Postavil se k tomu asi takhle: „Běhat v tomhle vedru? A ještě když mi čuchal k zadku ten pes za mnou? Tak to né, nejsem blázen, chci odsud a to hned! Cože, ukázat zuby?  V žádném případě, tu radost vám neudělám, chci pryč!“

A švédský rozhodčí se s ním nepáral, dostali jsme to, co ještě nikdy v životě – D! A bylo vymalováno. Prý mu chybí sebejistota – tak to tedy ani náhodou, je to mezek, který si rád prosazuje svoje a v tom je sebejistý až až.  Těch „Déček“ padlo u pana Erissona nezvykle mnoho.  Paulince jsem já nemohla nic vytknout, ale VD1. Pan rozhodčí nenašel mezi afgány nikoho, koho by stoprocentně pochválil a výbornými neuvěřitelně šetřil. Ostatně na slovenských stránkách jsou výsledky i s posudky. Kupodivu nám to nezkazilo náladu, brali jsme to s nadhledem a těšili se na večer. Byla společná večeře na zámku – tabule prostřená málem jak na svatbu, dobré jídlo, dobré pití, pohodová atmosféra.

V neděli dostalo počasí rozum a bylo mírně pod mrakem. V kruhu jsem to okamžitě poznala. Henry až na zuby sekal dobrotu a pan Kostopoulos ho ohodnotil V3. Mezi o dost staršími Gandamaky jsem ani nic jiného nemohla čekat. Paulinka mezitřídu vyhrála – V1, CAC. A bylo zase šampáňo a pohoda, jen to všechno moc rychle uteklo. Musím podtrhnout to, co tam zmínil moderátor. Většina klubů si udělá klubovou výstavu někde při jiné výstavě a všechno tak nějak splyne. Ale tenhle klub umí pro své členy připravit opravdu krásná setkání a je třeba si toho vážit. Je to jev téměř ojedinělý. Jo, oba dny dostala BOB překrásná Oudry Gandamak ( res. CACIB z letošní světovky!). A my teď čekáme, jestli naše černá dračice začne hárat – nehlásili jsme kvůli tomu ani Mladou Boleslav ani českou speciálku ve Slatiňanech. Doufám, že alespoň tu v Rakousku stihneme.

 

Pauline v pohybu - klubovka

3 CACové fenky a pan Kostopoulos

Zase běháme

Vítězní Oudry a Orlando Gandamaci
Mezinárodka BRATISLAVA 15.5.2010
 
Krásný Pablo Picasso Gandamak

Posouzení Pierra Cardina Gandamak

Čekání Hassana du Jegdalek (Henrýska)

A běháme...
Na poslední chvíli jsme přihlásili Bratislavu - slovenské výstavy nás lákají zahraničními rozhodčími - tentokrát jich sem přijelo přes dvacet (kruhů bylo 30!). Našeho  rozhodčího sice vyměnili(což tady nebývá zvykem), ale zase za jiného zahraničního rozhodčího a to pana A. Korózse - šéfa maďarských kynologů. Podle katalogu měl posoudit 104 psů - napřed posuzoval 45 různých teriérů a pak teprve přišli na řadu chrti. Bylo poznat, že je to zkušený a  plemen znalý rozhodčí, dbal na pohyb a tělesnou stavbu, drobná zazlobení přehlížel. Henrýsek skončil výborný 3., což jsem po otevření katalogu čekala - Paulinčini bráškové byli lepší. Otevřenou třídu vyhrál Luciano a šampiony Omar Sharif - oba Gandamaci. Paulinka byla fofrem  posouzena v mezitřídě a za chvilinku pak šla o CACIBa s Baronkou ze Zličínských luk ze třídy šampionů. Těsně předtím rozhodčí spojil kruh s vedlejším, kde už se neposuzovalo, a tak jsme měly k dispozici krásně veliký prostor a také jsme toho využily - běhalo se krásně a byl z toho CACIB. Ještě než jsem se vydýchala, už nastoupil Omar s Petrou Vojtekovou - Bezákovou a běhali jsme o BOB. Výsledek byl jasný, ale šly jsme do toho naplno - je hezké vidět spolu dva krásně běhající afgány a pan rozhodčí to věděl také. BOBa dostal Omar(vyhrál i skupinu 10) a oba s Paulinkou se nominovali na CRUFT 2011! Do Anglie samozřejmě nepojedeme, ale radost máme. Odpoledne bylo v centrálním kruhu defilé Světových vítězů roku 2009. Byla to přehlídka spojená s odměněním slovenských majitelů psů, kteří získali titul Světový vítěz 2009 a to i ve třídách mladých a veteránů. Do kruhu tak nastoupila i mnou milovaná jedenáctiletá FIBI, už ostříhaná, ale pořád štíhlá, radostná a krásně běhající. Pak už následoval běžný finálový program. V Bratislavě v sobotu nepršelo, všude byla slyšet čeština, maďarština a němčina a nálada tam byla pohodová. Ovšem slyšeli jsme také, že výstavy na Inchebě končí a budou se vracet do Petržalky, protože prý na Inchebě chtějí čím dál víc peněz za pronájmy. Jo, peníze začínají chybět téměř všude, vždyť i vystavujících bylo jen pár přes dva tisíce. Musíme doufat, že se to časem zlepší.

Zde jsou výsledky.

Paulinka při posouzení.

Krásný Omar Sharif s Petrou.

Závěrečné focení, při kterém konečně popadám dech.

 
NVP Banská Bystrica 2.5. 2010
 

Mezitřída psi. - Eram a Henrýsek.

Henrýsek si myslí, že honička by byla určitě lepší.

James Bond.

Vítězové tříd  - psi.

Paulinka při posouzení.
Čtvrt roku jsme byli z mnoha různých důvodů doma. Moc jsem chtěla jet na mezinárodku do Prahy, jenže tam posuzovala Ivetka Vojteková a tak jsem výstavu nepřihlásila (nechci dělat to, co u jiných kritizuji). Místo sobotní Prahy jsme přihlásili nedělní Banskou Bystricu. Jezdíme tam moc rádi, je tam hezky a loňský rok jsme vynechali, takže hurá, pojedeme honem ztlumit výstavní absťák. Vstávali jsme o půl třetí. Honza otevřel dveře že půjde vyvenčit hafáky a v ten moment se snad nebe otevřelo, protože během pár vteřin se spustil obrovský liják. Poprve v životě jsme do auta šoupli naše mlaďochy sice krásně vyfoukané, leč nevyvenčené. A jelo se - za tmy a v hrozném dešti. Pořád jsem si říkala jestli jsme normální, v takovém dešti a bude to venku, Paulinka vodu přímo nesnáší a Henrýsek jen chvilku... V Bánovcích nad Bebravou ještě stále lilo. Ale před námi se na obzoru objevil pás světlé oblohy - tak jo, jedeme dál, třeba počasí vyjde. A také jo. V Bystrici nás přivítalo sluníčko, prašná cesta a suché, nakrátko posečené trávníky. Ještě že jsme to nevzdali. Všechny chrty posuzoval pan Jan Ryk, rozhodčí z Polska. Afgánů bylo hlášených jedenáct,  2 nepřijeli - asi jejich majitele odradilo počasí. Henrýsek si vedl dobře - V1 CAC a totéž i Paulinka. Tu musím tentokrát pochválit, byla milá, ukázněná a hezky běhala.  Třídu otevřenou psů vyhrál Dallas z Netl. pastvin - moc hezky se předvedl. Třídu šampionů vyhrál čtyřletý James Bond AT ERSARI VARIUS AVIS z Polska - krásný a temperamentní pes ( úžasná srst, prostorný pohyb, perfektní postoj, trošku neukázněný v běhu). S ním šla Paulinka o vítěze plemene (BOB). Je ještě hodně mladá, takže mi bylo jasné jak to dopadne, ale měla jsem radost z jejího srovnaného pohybu. BOBa dostal samozřejmě James, kterému panička říká Alexandr. Rozesmála mne, když na můj dotaz proč Alexandr odpověděla, že přeci Veliký. U takového psa je to ale docela na místě. Doufám, že je uvidíme i v Česku. Byla tam pohoda, počasí bylo ideální, rozhodčí neuvěřitelný pohodář, dostali jsme 2x CAC, takže když jsem vyzvedávala medaile, znovu jsem si říkala - JEŠTĚ ŽE JSME TO NEVZDALI!

Výsledky jsou zde!



 

James a Paulinka o BOB.

 Krásný James Bond - " Alexandr Veliký".

Konečně si ti dva mohou trošku zařádit.

Vzácná chvilka, kdy je Pauline v klidu a je jí jedno na čem leží.

CACIB Brno 6.2.2010
 

Začíná mezitřída psů.

Čekání v kruhu.

Fotečka v pohybu moc nevyšla.

 Vítězové jednotlivých tříd psů.

A nastupuje Paulinka.
 Fofrem utekly dva týdny a už zase jedeme na výstavu - tentokrát opět blízko - do Brna. U vjezdu do areálu výstaviště jsme dostali pecku - parkovné 180,- Kč. Derou nás kde mohou. Ale jinak to až na nasolené cesty byla paráda. Kruh jsme měli ve Véčku. Krásný pavilon, všechny kruhy dostatečně prostorné, na podlaze zelené koberce, v suterénu krásné a velké hygienické zázemí, teplo a světlo. Přihlášených bylo 16 afgánů (3 fenečky chyběly). Posuzovala Ing.Hana Petrusová. Její posouzení byla mnohdy překvapivá, ale my si nemůžeme stěžovat. Henrýsek v mezitřídě V1 CAC a Paulinka v mladých V1 CAJC a Best Junior. Oba dobře běhali, semtam zlobili a oba byli veselí, což konstatovala i paní rozhodčí. To je ovšem to poslední, co by nás  trápilo, jsme rádi, že i v kruhu mají dobrou náladu. Kočkovací tyátr předvedla Paulinka s Pamelou - naštěstí až když obě naposledy opouštěly kruh. Je prima, že sestřičky se mají rády.  A bylo tu hodně kamarádů a milých známých a až z Ústí nad Labem přijeli se čtyřměsíčním afgánčím prckem z "C" vrhu Robega od  Hřebejkových. Byla jsem unešená - to je malý nebojsa. Absolutně žádný strach z množství lidí a psů, okamžitě se nechal vyprovokovat ke hře - jen kdyby exteriérově nadějných štěňat s touhle povahou bylo co nejvíc. Zůstali jsme na odpolední finále. Moc se mi líbí nový způsob vybírání JuniorBISe. Mladí nastupují po skupinách FCI a teprve vítězové skupin jdou spolu,  je to zkrátka jako u dospělých. U skupiny 10 se rozhodčí dlouho díval na mladého greyhounda, naši Paulinku a whippeta. Vyhrál krásný grey. Ale to nebylo pro nás podstatné. Paulinku předváděla šikovná Terezka Šubertová a Paulinka byla ukázněná, velký kruh jí seděl. Krásně se předvedla v pohybu (ani jsem nevěděla, jak dlouhý má krk, je hezké vidět svého miláčka z pohledu diváka), ukázněně stála, nebylo co jí vytknout. Byl to křest ohněm a vedly si s Terezkou moc dobře. Škoda, že jsme nemohli počkat na finále a skupinu 10, ale naši veteráni byli od časného rána doma zavření a tak jsme honem spěchali je vysvobodit. I je musím pochválit, zvládli to na jedničku (zřejmě celý den prospali a byli rádi, že ti mladí divoši jsou na chvilku z domu). Byl to zase jednou moc hezký den. A ještě jednou móóóc gratulujeme CACIBákům Pamele a Nickymu i jejich paničkám.

Sobotní výsledky jdou zde.

Kdopak bude Best junior?

BOB dostala Pamela Gandamak.

Paulinčina premiéra ve velkém kruhu
CACIB Trenčín 24.1.2010
 

Henrýsek v kruhu raději běhá než stojí

 Paulinka stála i běhala

 Vítězové - Omar Sharif a Nancy
Páni, to máme vstávat? Budík nemá rozum, je půl čtvrté ráno, tma a venku mínus 16 stupňů. Ani psa by nevyhnal a naši hafáci musí všichni ven. Ale dnes vzhledem k mrazu jen na vyvenčení. A když jsou vyvenčeni a nakrmeni, tak naši veteráni se s nadšením vrhají na své válendy a my s Honzou, Paulinkou a Henrym sedáme do studeného auta (ještě že máme vyhřívaná sedadla) a vydáváme se do Trenčína. Máme to naštěstí jen 120 km, ale u nás je spousta sněhu a tak nevíme, co bude přes Bílé Karpaty. Ale kupodivu zjišťujeme, že nejvíce sněhu bylo u nás a že silnice je perfektní a suchá až do Trenčína. Výstaviště je celé pod umrzlým sněhem, takže s venčením není absolutně žádný problém, všichni psi jsou suší a čistí. Bohužel kruh není velký a dost to v něm všem klouže. Afgánů je přihlášeno jen 9, do kruhu nastupují jako první plemeno a posuzuje paní MVDr. Pavlásková.  To byl fofr. Než jsme vydechli, bylo hotovo. Henrýsek dostal V1 CAC, Paulinka V1 CAC a Res.CACIB.  CACIBa ve fenečkách dostala Nancy Gandamak a splnila tak podmínky pro udělení titulu Interšampion - GRATULUJEME! Ve psech vyhrál Omar Sharif Gandamak - dostal i BOB, Res.CACIB dostal mazlivý Marcus Aurelius Gandamak. Moc nás tam nebylo, zato byli  všichni krásní. Henrýsek pěkně běhal ale nechtěl moc stát - tam nás čeká ještě práce! Paulinka nezlobila a bylo to téměř na velikou pochvalu - je nějaká klidná, asi to bude tím, že momentálně vyrábí mlíčko. Ale v sedmnácti měsících Res. CACIB - to není vůbec špatné. A byla spousta času na popovídání s pánečky i pomazlení se psy. Schmuckovi měli sebou kromě Nancy i Lucianka - krásného a strašně milého psa, který je konečně ve správných a laskavých rukách a brzy ho jistě uvidíme i ve výstavním kruhu. Jeho bývalá majitelka  by se snad mezi afganáři neměla už ani ukazovat. Cesta zpět byla pohodová. Rosničkáři se opět sekli - celou cestu totiž svítilo z modrého nebe sluníčko a odevšad kromě silnice jiskřil sníh. Doma jsme se po vyvenčení těch čtyřnohých všichni dobře nabaštili a v osm večer už celým domem vládl spokojený spánek. Nebyla to špatná neděle!

A tady jsou výsledky.


P.S. Snad díky nedostatku světla se nám fotky nepovedly, škoda.
Národní výstava Olomouc 10.1.2010
 

Čekání - Henrýsek bude nastupovat jako první.

Je pohodář, kruh ho nestresuje.

My běháme a běháme a pan rozhodčí si povídá a povídá...

Paulinka je veselá,....

..komunikuje i při běhu...
Počasí je už od prosince k afgánům (a jejich pánečkům) totálně nepřející. U nás buď neustále poprchává a je bláto a nebo sněží a sněží. Teď napadlo půl metru sněhu, na to napršelo a pak to zmrzlo.... A k tomu hrozná předpověď na víkend, kdy byla národka v Olomouci. My jsme se tam v neděli rozjeli - máme to kousek, ale dumala jsem, kolik vystavovatelů se do této nepohody vydá. Ale přijeli téměř všichni. Venku lilo do velké vrstvy sněhu, ale v pavilonech bylo příjemně. Byli jsme v Háčku, kruh byl veliký, po obvodě byly položeny zelené koberce, i fény bylo kam zapnout, prostorné WC zdarma hned vedle haly a parkování až u haly jen za 100,- Kč. Afgánů bylo přihlášených 16, dvě fenečky nedojely. Posuzovat měla paní Sosnová, ale posuzoval pan Štefík.  Mnoha vystavovatelům (a nejen afganářúm) dost zkazil náladu. Afgánům dal všeho všudy 5 výborných a pouze 4x CAC. Res. CAC nepadl ani jednou. I ze tříd šampionů se odcházelo s VD. V mezitřídě psů, kde byl Henrýsek, zadal rekordně 2 výborné, Henry dostal i CAC a splnil podmínky pro udělení titulu Český junioršampion.  Paulinka už se panu rozhodčímu tak nelíbila, trošku dováděla při běhu, takže jí vytknul nesrovnaný pohyb a také, že potřebuje víc osvalení, což mne šokovalo. Pohybu má až až a granule jí  odvažuji, protože se mi zdá dost mohutná. Ale když si to pan rozhodčí myslí....  My tohoto jinak velmi sympatického a šarmantního pána moc nemusíme. Naše krásná Jackie s ním měla potíže. Jednou ji - krásně běhající - dal druhou za fenečku, které se běhat moc nechtělo, s poznámkou, že "uteká jej zem pod nohami". Dodnes nikdo z nás neví co to mělo vlastně znamenat. A jindy, když v Nitře běhala o BOB, ho dal psovi ne proto, že by pes byl lepší, ale proto, že jeho mladá panička měla velmi odvážnou minisukni, což docela otevřeně přiznal. Vždycky jsme to brali s nadhledem, ale musím se přiznat, že tentokrát mně bylo nás všech docela líto. Všichni měli přípravu na tuhle výstavu dík počasí dost těžkou, o náročnosti cesty ani nemluvím - a pak tolik VéDéček. Mladí psi, kteří před výstavou potřebují alespoň párkrát trénovat, tentokrát díky přírodním podmínkám neměli kde. A když na národní výstavě dostanou VD i fenky, které na světovce (a tam to bylo fakt přísné) dostaly výborné, tak si dost lidí řekne, že někde je chyba a že příště už takové posouzení nemusí..... 
Samozřejmě, že bylo příjemné potkávání známých a kamarádů, tentokrát byla pauza mezi výstavami dlouhá. Titul Národní vítěz dostala ve fenečkách Pamela Gandamak a ve psech Chaman-Jahawar Soukistan, kterému dal pan Štefík i BOBa. Výsledky jsou na stránkách ČMKU pod Národními výstavami.
 

....a netuší, že je to špatně.

I krásný páv se přišel podívat na krásné chrty, naštěstí přes sklo.

Národní vítězové Pamela a Chaman - GRATULUJEME!

 

 archiv 2006

 archiv 2007

 archiv 2008

 archiv 2009