|
Vzpomínky na rok 2012 |
Henrýskův rok 2012 | ||||||||||||||||||||
|
PF2013 |
|||||||||||||||||||||
|
Demi Moore se má!
|
Její panička Jitka i s dcerou Nikolkou s ní chodí na agility a všechny tři se tam dobře baví. A Deminka - i když samozřejmě blázní jako každá správná afgánka v jejím věku - je docela šikovná a my jsme na ni a vlastně na všechny tři docela pyšní. Tak holky jen tak dál, ať se vám daří!
|
||||||||||||||||||||
|
Ještě momentky z Prahy. |
Markétka Hartmannová nám dodatečně poslala pár momentek z Prahy - moc
DĚKUJEME! A já k tomu přidala fotečku "dočasné" okupace našeho gauče
Tinkou a Paulinkou. |
||||||||||||||||||||
|
Mezinárodní výstava psů Praha 3.11.2012 |
Na výstavy jezdím přes dvacet let, ale to, co jsme zažili tuhle sobotu, to
tu ještě nebylo.Vstali jsme o půl třetí, všechny vyvenčili a ve
čtvrt na pět jsme startovali směr Praha. Vydrncali jsme se na D1, nějakou
dobu jeli v dešti a ve třičtvrtě na sedm jsme byli v Praze. A přesto jsme
to nestihli. Někde na okruhu už docela blízko Letňan Honza špatně odbočil
a už se to na nás hrnulo. Po chvíli jsme uznali že jedeme blbě a tak se
Honza snažil dostat na správnou cestu. V jednom místě si chtěl ověřit u
kolemjdoucího pána že jedeme dobře. Tak se soustředil na dotaz, že najel
na ostrý obrubník a ozval se sykot utíkajícího vzduchu - prorazili jsme
pneumatiku. No co, bylo před sedmou, času dost na výměnu kola - to
jsme si mysleli. Jenže Honza nemohl rezervu, která je u Galaxy upevněná
zespodu mezi zadními koly, sundat dolů. Já postupně venčila všechny psy a
on se mořil s rezervou. Už bylo 8 hodin a začínali jsme být nervozní.
Honzovi se navíc spustila krev z nosu. Telefonovala jsem s Kavalovými,
kteří už byli na kraji Prahy a naštěstí měli dodávku a zbytek místa
v nákladním prostoru. A protože to jsou fakt zlatí kamarádi, tak Petr řekl
že se pro nás zastaví a naloží nás. A když jsme to domluvili a my udali
polohu, Honza konečně uvolnil tu zrzavou potvoru. Hurá, shodíme prázdné
kolo, namontíme rezervu a jedem. Omyl! Honza vzal klíč z výbavy auta a
ouvej - šrouby byly menší a klíč tedy nezabíral. Jiný klíč v autě nebyl.To
už mi prdly nervy a "trochu" jsme se pohádali. Čtvrt na devět pryč a
přijíždějí Kavalovi - za půl hodiny se má posuzovat, Honza zamyká auto,
kluci hází do Ducata klec se štěňaty a nezbytné věci a já přemýšlím kam
půjdeme my a dva velcí psi. Petr nás všechny namajdal vedle klece a zavřel
dveře. A byla tma a vůbec jsme neviděli ven. Petr se Zuzkou byli v pohodě
- prý už je to jen kousek. Chvíli jedeme a najednou stojíme. Jsme
prý v zácpě. Volá Marcelka Malíková že je také v zácpě a nestihne to. Z
druhé strany jede Romka a také uvízla. Žhavíme mobily, Zuzka sděluje i
zapisovatelce v našem kruhu co se děje na příjezdu, posíláme známé do
výstavní kanceláře aby posunuli začátek - marně. Když Petr na chvíli
otevřel zadní dveře a my uviděli tu šílenou frontu aut za námi tak nám
došla řeč. Je dávno po deváté, už se posuzuje a my pořád namačkaní ve tmě.
Pak Petr otevřel dveře, já vyběhla s Henrym a Tinkou a mezi auty jsme
valili do vstupní haly - spoléhala jsem na to, že Honza ví kde je náš kruh
a všechno přiveze. Vletíme do vstupu a dívčina chce očkováky. Říkám že
jsou ještě v autě a ona zase že bez nich nás tam nepustí. To už jsem
zuřila a normálně jsme jí zdrhli. Oba výstaváci z radosti, že jsou venku a
ne ve tmě, valili a za moment jsme byli v pětce u našeho kruhu. A v kruhu
byl nastoupený jeden sirotek - právě se měla posuzovat třída otevřená, v
kruhu čekal osamělý Columbusek a Henry byl nepročesaný, uši
zabalené, výst. vodítko a vše ostatní někde na cestě, já nepřezutá. Honem
jsem si to nechala projet hlavou a Henryho jsem vzdala. Musím konstatovat,
že paní inženýrka Marešová byla strašně hodná, čekala co to jen šlo a
ještě chtěla chvíli počkat, ale já jsem se omluvila. Henry už měl doma
potvrzený šampionát, CACe už nepotřeboval (jen na body pro Klubového
šampiona ) a já alespoň získám trochu času na pročesání holek a na
převléknutí. Vše se dělo ve spěchu a tak tak jsem stihla třídu štěňat -
fenečky. Djaninka tam byla sama a na pět měsíců byla skvělá. Běhala,
ocásek nahoru, nepanikařila, jen v postoji ještě nevydrží a nechce
ukazovat zoubky - ale co bych po ní v tomhle věku chtěla. Dostala moc
pěkný posudek a já šla dochystat Tinku. Všechen ten spěch, únava i moje
nervozita se nakonec projevily v tom, že Tinka tentokrát neběhala srovnaně
a byla dost neklidná, ale dostala nakonec V1, CAC, Res.CACIB. Na to, co
měla od ranních tří hodin za sebou, to bylo dobrý. A jen co jsem
přišla z kruhu, už byli u nás belgičtí Dustinkoví pánečci a díky
tomu fofru jsem ani neměla čas moc bečet - předali jsme všechny
náležitosti, baštu na cestu a nějaké dobrůtky, sdělili vše potřebné a už
tu bylo definitivní rozloučení - měj se hezky ty náš krásný a mazlivý
chlapečku. A vše se najednou uklidnilo, nastalo všeobecné krmení a
napájení, také nakupování a s pár"děvčaty" jsme nakonec skončily u kafe a
nějakých frťanů. Pokecaly jsme, ponadávaly na organizaci příjezdu a hlavně
se pořádně zasmály - bylo to potřeba. Na výstavu se přijeli podívat i
pánečci s Diankou Ross, ta se zdárně vyvíjí a je to také nebojsa, navíc
její páneček pomohl Honzovi s tím mizerným kolem a patří mu náš veliký
dík! BOBa dostal tentokrát Marcusek a protože BOB je pro něj
očividně málo, tak přidal k večeru ještě BIGa. Gratulujeme jemu i
Marcelce!! Celkové výsledky jsou
ZDE! A mně to nedá a musím zmínit ještě dvě věci.
P.S. Děkujeme moc Petře Pšádové za fotečky, bez ní by tu žádná nebyla. |
||||||||||||||||||||
|
Dustinek půjde do světa.
|
Tak i naše poslední štěně našlo svůj domov. Sice až v Belgii, ale co
dělat. Bude tam pod dohledem Henrýskova chovatele a to mne těší, jinak
bych ho tak daleko nepustila. Je s námi už přes 5 měsíců a je to ve všech
směrech naprosto bezproblémový pes. Je zdravý s velkým apetitem, dobře
spí, docela poslouchá, nebojí se, rád cestuje a není mu v autě špatně, na
výstavách se mezi lidmi a psy pohybuje jako starý mazák a na psa je
neuvěřitelně přátelský a mazlivý. Že je dobře rostlý a bude moc hezký - o
tom vůbec nepochybuji. Kdyby nám nebylo tolik let co nám je tak bych si ho
nechala doma. Ale bohužel.... takže mu pomalu balím raneček na tu dlouhou
cestu a on - nic smutného netuše - si zatím užívá dovádění s Django. Bude
se nám všem hodně stýskat.
|
||||||||||||||||||||
|
Mezinárodní výstava
České Budějovice 13.10. 2012.
|
Zase jsme v sobotu vstávali v nekřesťanskou
dobu. Ale nějak jsme to zvládli a za mírného poprchávání jsme vyrazili
směr Budějovice s nadějí, že podle meteorologů bude hezky. A také jo, před
rozedněním nám už na cestu svítily hvězdičky, dokonce ani mlha se
nekonala. Před Budějovickým výstavištěm jsme se spoustou aut čekali čtvrt
hodiny než otevřou brány - kam se hrabou na Brno, kde už po půl sedmé mají
otevřený nejen vstup ale i pavilony. Ten náš budějovický(B1) nám ještě
pěkně dlouho nechali zavřený a když to šla paní Vejmělková reklamovat tak
se divili, prý do půl desáté je času dost. To tedy dost lidí nadzvedlo.
Nám afganářům ještě vadil malý kruh - afgána v malém kruhu fakt v pohybu
nikdo pořádně nepředvede. Myslím, že pořadatelé by - když už chtějí tolik
peněz za přihlášení - měli něco vědět o plemenech, která se mají v daném
kruhu předvádět. Ale pak už to nemělo chybu. Venku bylo krásně, sluníčko
lidem spravilo náladu a ta vydržela až do konce i díky rozhodčí paní Ing.
R. Marešové, která nás posuzovala. Afgánů bylo přihlášených 18, z toho 2 z
Německa. Já jsem nastupovala s obavami - v pátek se naši výstaváci díky
počasí, našim mnoha jiným povinnostem a také koupání a fénování nemohli
vylítat - a to jsou pak druhý den divocí. Ani jeden z nich nebyl hodný v
postoji, oba ale navzdory malému kruhu docela slušně běhali. Henrýsek
dostal ve třídě otevřené V1 CAC a splnil podmínky pro udělení titulu Český
šampion. Tinka také vyhrála třídu otevřenou, takže V1 CAC, pak ještě feny
celkem - CACIB a nakonec dostala BOB. Tím pádem jsme čekali na odpolední
finále. Čekání se nejvíc líbilo štěňatům, oba si užívali procházky po
prosluněném výstavišti a vůbec se celý den chovali vzorně. My jsme ale tentokrát čekali zbytečně. Tina se - i když běhala krásně
a byla hodná v postoji - do užšího výběru nedostala, pan Panuška měl oči
pro jiná plemena. Takže tentokrát jsme vezli domů "jen" dvě kokardy a dva poháry.
I tak jsme spokojení a navíc jsme až doma zjistili, že Tina už má splněný
i počet bodů na klubového šampiona. Ve dvou letech a dvou měsících je to
docela bomba. Výsledky afgánů jsou ZDE!
|
||||||||||||||||||||
|
Národní výstava Brno 29.9.2012.
|
Tak to u nás chodívá - před týdnem velký smutek a teď zase velká
radost. Vydali jsme se na Národní výstavu do Brna. Henrýsek a Tina byli
přihlášení a protože jsme neměli hlídání, tak jsme vzali štěňata sebou -
konec konců musejí si na velký mumraj začít zvykat. Velmi mile nás oba
překvapili. Nedivočili, klidně chodili mezi tolika lidmi i psy s ocásky
nahoru, v pohodě se najedli, v kleci se vyspali, loužičky dělali venku na
povel, no zkrátka na premiéru SUPER. Ovšem mile nás překvapili i ti dva
dospěláci. Že to bude docela prima výstava jsem pochopila hned po příchodu
do pavilonu B, kde jsme měli kruh. Kruhy byly prostorné a s koberci, všude
okolo nich hodně místa - zkrátka bylo nachystané pohodové prostředí.
Afgány posuzovala paní MVDr. Michaela Pavlásková ze Slovenska. Afgánů bylo
jen patnáct, tedy docela málo, ale slabší jedinec tu byl jen jeden.Ve
psech dostal Národního vítěze náš Henrýsek (Hassan du Jegdalek) - opravdu
běhá výstavu od výstavy lépe, ve fenečkách pak naše Tina. A teď nastal
problém - dva jedinci mají spolu běhat o BOB, ale je jen jedna panička. A
tak Honzovi nezbylo nic jiného než po osmi letech nastoupit znovu do
kruhu. Předpokládala jsem u něho problém s běháním - to ale kupodivu
zvládl, horší to bylo s postojem, nějak za ty roky zapomněl jak se staví
pes do postoje. I to mělo asi vliv na to, že BOBa dostala Tina. Až sem to
bylo krásné, ale tady jsem si uvědomila že musíme zůstat na finále až do
pozdního odpoledne a měla jsem obavy zda Paulinka nebude z té dlouhé
samoty doma hysterčit a pak také jak stihnu upéct dort a uvařit oběd na
nedělní oslavu třetích narozenin vnoučka Kubíčka. Říkala jsem si - jestli
tu čekáme zbytečně a Tina se nedostane ani do užšího výběru....... Ale
Tinka byla vzorná, až na jedno radostné poposkočení běhala nádherně a byl
z toho BIG 2! Takže paráda!!! A teď honem domů, máme povinnosti k
rodině. Ale i to se zvládlo, ovšem radost z výstavního úspěchu jsem měla
čas si naplno vychutnat až po nedělní oslavě. Výsledky jsou ZDE!
|
||||||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
Babí léto máme moc rádi a letos si ho užíváme. Je krásné počasí a nic nám nebrání brát na procházky i Django s bráškou Dustinem, který ještě bohužel nemá své pánečky. Chodíme s nimi moc rádi - jsou totiž neuvěřitelně hodní - tedy alespoň zatím. Napřed jim byla malá bedna a zdrhali do jídelny, pak do celého bytu a tak šli do zahradního výběhu. Jakmile se tam zabydleli, chtěli mít k dispozici celou zahradu a ve výběhu příšerně ječeli. Tak šli volně do zahrady, vyhrabali bezpočet děr, podhrabali několik stromečků, okousali několik keřů a za pár dní už jim to zase bylo málo. Nyní si vždy v podvečer stoupnou ke dveřím kudy se chodí ven a čekají na vodítka. A tak vycházek využívám i k navykání na postoj a běhání kolečka. Nejdřív to zkoušela jen Django, ale teď to zkouším i s Dustinem. Jsem docela vyvalená z toho, jak to Django už po pár dnech krásně zvládá.
|
||||||||||||||||||||
|
Mezinárodní výstava Mladá Boleslav 25.8.2012. |
Po 2 týdnech od slovenské klubové výstavy v Topolčiankách, která byla sice
jako celek super, ale pro afganáře smutná a dost nudná, protože zde bylo
všeho všudy jen 10 afgánů, jsme si spravili chuť v Boleslavi. V Boleslavi
přes všechny vyhrůžky meteorologů bylo v sobotu pěkné počasí, nachystané
byly prostorné kruhy, travička posečená a terén srovnaný. A navíc bylo
přihlášených 34 afgánů - z toho 4 z Německa, takže i konkurence byla. Posuzoval
portugalský rozhodčí João
Vasco Pocas. Tento pan rozhodčí byl nejen velice příjemný a vytvářel pohodovou
atmosféru, ale i očividně velmi zkušený. Henrýsek ve třídě otevřené
skončil druhý za psem z Německa. Vím, že máme ještě rezervy jednak v délce
srsti a potom v kázni při postoji, ale jsem spokojená protože se lepší
výstavu od výstavy a navíc - a to je to hlavní - začíná výstavy brát jako
příjemné zpestření a ne jako otravnou povinnost. Je to asi i tím, že ho
nedusím a spíš ho pochvalou povzbuzuji. Do třídy otevřené fen bylo
přihlášených 7 afgánek včetně Tiny a její sestřičky Tiffany. Kdo Tinu zná
tak asi chápe moje obavy z toho, co zase vyvede. Ale Tinka se tentokrát
pochlapila. Na to, kolik má energie, tentokrát i docela stála, běhala s
chutí a radostí a panu rozhodčímu se líbila nejen v exteriéru a v pohybu,
ale i co se týká temperamentu. Takže třídu vyhrála - V1,CAC, pak dostala
ještě CACIBa a nakonec i BOBa. To už mne ale tak moc netěšilo, protože tím
pádem jsme zůstávali na odpolední finále. Ve finálovém kruhu ji pan
rozhodčí vybral do užšího výběru. No a pak jsem jí to asi pokazila,
protože můj věk, moje blbá cukrovka, tolik běhání a velký finálový
kruh si navzájem nesedly a v posledním kolečku už mne nohy téměř
neposlouchaly, tak z toho bylo BIG4. Ale byli jsme spokojení a šťastní - v
takový úspěch jsme se totiž ani neodvážili doufat. Výsledky jsou
zde. |
||||||||||||||||||||
|
Rodinná neděle 19.8.2012
|
Minulý týden jsme byli v Topolčiankách, za 14 dní zase vyjedeme, a
tak jsem využila toho, že jsme tentokrát doma a pozvala jsem rodinu k
obědu. Hlavně kvůli vnoučkům, aby si ještě užili štěňátek. No a také kdo
by pořád poslouchal ty řeči mé téměř devadesátileté maminky že jsou nám
psi přednější než rodina. Tak jsme se všichni dobře naobědvali a pak jsme
šli na zahradu si na vzduch- bohužel velmi horký - popovídat a udělat pár fotek. Ty se štěňaty
jsou tady. A protože nám krásně vykvetla andělská trumpeta, tak ta je zde
také. Škoda že sem nejde přidat i její vůně.
|
||||||||||||||||||||
|
Postupné loučení!
|
Postupně nás ubývá a to rychleji než jsme v době dovolených čekali. Měli
jsme docela obavy zda tolik feneček udáme dobrým majitelům a nakonec nám
holčičky ještě chybí. Zatím je tu ještě volný Dustin Hofmann - pejsek
kterého jsem si původně tak pitomě spletla s fenečkou a který se narodil
nejmenší ze všech. A teď je to krásný milý afgánek, který dávno všechny
předrostl a vypadá čím dál líp. Pak je u nás ještě Donna - pro tu si
pánečci přijedou 13.8.- a Django. Tato holka mne udivuje svojí barvou,
rychlostí a mrštností a dojímá mne vztahem s mámou Paulin a tetou Tinou. A
tak jsme ji nepustili do světa a zůstane s námi, takovéhle vztahy by se
neměly trhat. Všechny afgánčí děti se dostaly do rodin kde už mají s
afgány zkušenosti a všechny jsou milované. Tak u nás zatím vládne
spokojenost a já jen čekám co se na nás zase sesype - za vše dobré co nás
potkává vždy platíme něčím horším. Ale hlavně že prcci vypadají velice
slibně a mají se dobře.
|
||||||||||||||||||||
|
Středoevropská výstava
chrtů Konopiště 28.7.2012
|
V areálu konopišťského zámku se nám vždy
líbilo a tak jsme zase opatřili hlídání zbytku smečky a výstavu
přihlásili. Na místo jsem dojela celá ztuhlá a olízaná, celou cestu - aby
výstavní jedinci měli vzadu pohodlí -jsem měla na klíně prcka Dandyho, na
kterého tu od časného rána čekali jeho noví natěšení pánečci. Po předání a
rozloučení s tímhle moc povedeným štěnětem mohl začít předvýstavní šrumec.
Vzhledem k předpovědi počasí jsme se usadili sice dost daleko od kruhu,
ale zato v celodenním stínu. Tolik chrtů pohromadě jsem už v Česku dlouho
neviděla. Jen afgánů bylo 48! Náš kruh byl veliký až to v tomhle vedru lekalo. Naštěstí byl na
jednom konci kousek stínu a americký rozhodčí pan Dr. Kevin Shimel byl ke
psům velice ohleduplný a trval na tom, aby psi - pokud se právě
nepředváděli v pohybu - odpočívali jen tady. Napřed posuzoval saluky
a teprve po nich afgány a barzoje, ovšem tyto jen od mezitřídy výš, mladé
těchto dvou plemen posuzovala v protějším kruhu paní Angela Hauchner ze
Španělska a tak jsme je bohužel neviděli a jejich výsledky nemáme. Henrýsek byl ve třídě otevřené spolu s dalšími pěti, jeden pes nepřijel.
Vzhledem k vedru jsem věděla, že mne čeká perná práce - Henry vedro nemá
rád a také mi to dával "sežrat". Posouzení tolika psů trvá dlouho a Henrys
nechtěl zkrátka nic. Na tu hrůzu ještě docela běhal a tak usmolil druhé
místo za Gentlemanem, kterého Alička předvedla ve skvělém tempu. Posudek
dostal krásný a tak to vlastně dopadlo líp než jsem čekala. Honem jsme
vyčesali Tinu a už šla do kruhu. Sice také zlobila, ale to už je u ní
téměř normální. Běhala skvěle a pan rozhodčí ji ohodnotil také skvěle -
nahlas pronesl, že " ta fena má velmi blízko k dokonalosti". Co jsem si
mohla přát víc? Třídu otevřenou(5 afgánek) vyhrála sestřička Tiffany
a třídu vítězů (7 afgánek) Natálka - všechny 3 Gandamačky. A když potom
Tina, Tiffany a Natálka nastoupily o Vítěze středoevropské výstavy, tak
tento rozhodčí řekl, že jsou všechny krásné a všechny by si zasluhovaly
tento titul, bohužel ho může dostat jen jedna - a dal ho Tiffany. Ta potom
ještě dostala vítěze plemene BOB a nakonec BIS2. Tiffany moc gratulujeme! Výsledky (aspoň dospěláků) jsou ZDE! Různé.
|
||||||||||||||||||||
|
18.7.2012 - máme 10 týdnů a už můžeme do světa.
|
A také někteří půjdou. Zůstávají nám ještě 2
holčičky - Diana a Donna a 1 kluk - Dustin. Jsou jeden hezčí než druhý.
Dnes bylo focení a doufám že už poslední. Jsem z toho úplně zchvácená.
Udržet ty těžké holomky alespoň chvíli v klidu je zkouška trpělivosti.
Jeden tancuje na stole a ostatní mi lezou po nohách a pod nohy. Ale jinak
jsou to umazlená zlatíčka s obrovským množstvím elánu. Ocásky mají
vylepené už jen pro jistotu že se jim nezačnou zase rovnat. Je to poznat i
podle toho že už je to vůbec neobtěžuje a nevšímají si jich. Ale že to
byla spotřeba leukoplasti! Některým borcům jsme to ze začátku vylepovali i
5x denně. Jinak jsou čistotní a neuvěřitelně chytří, všechno si hned
pamatují. A budou zřejmě odolní, ještě každý den dostávají od mámy mlíko -
i když už jen dvakrát. Paulinka na tom zkrátka trvá. Vzorná máma a
povedené děti - máme z nich radost. A tady jsou jejich
dnešní fotečky - dělali jsme co jsme mohli.
|
||||||||||||||||||||
|
Štěňata měla 7 týdnů.
|
Z bezbraných tvorečků se za 7 týdnů stala "četa rychlého nasazení". Na váhu už se nevejdou, v bedně to prý už také není pro ně, a nějaký výběh? Když je tam dáme tak ječí tak příšerně, že to za pár minut vzdáme, otevřeme vrátka a oni jakoby zařvali "Hurá, zahrada je naše!". Okamžitě se rozprchnou a my nestačíme zírat na honičky, slalomy mezi rybízy, převrácené konve, roztahané dřevo, okousané listy, jámy pod ostružinami a zlatým deštěm, a Honza nestačí stavět plotové díly kolem nejnebezpečnějších míst. Ale jsou chytří, okamžitě zaregistrují misky s vodou i když je stavíme pokaždé jinam. A když ta voda dojde tak si stoupnou do chumlu a ječením dávají najevo že jim něco chybí. Dnes ráno jsme je museli vypustit hodně brzy, po večerní bouřce bylo ještě mokro a bláto. Strašně se jim to líbilo, vyváleli se vždycky právě tam kde neměli a vypadali tak na to, že na ně vezmu kropící hadici. A do toho, co po nich zbylo ve vaně, se mohlo rovnou něco sázet. A tak si myslím, že už budeme pomalu "vyštěňátkovaní". Jen Paulinka je ještě stále chodí krmit a dokonce si s nimi hraje na hoňku - to je tedy láskyplná mamina. Ovšem co jí udělali s kožichem...! | ||||||||||||||||||||
|
Pořád se něco děje.
|
Štěňata měla 6! týdnů Tak že jsme odčervovali, stříhali drápky a vážili. Mají všichni přes 4 kilogramy a je zajímavé, že pejsek, kterého jsem mylně považovala za fenečku částečně i proto, že byl ze všech nejmenší, je teď ze všech největší - má 4a půl kila. Jmenuje se Dustin Hofmann a to jméno dostal i kvůli malému vzrůstu. Dělala jsem si z něho legraci, že je malej, ale ŠIKOVNEJ. No tak malý už není, ale šikovný fakt je. A když už tedy měli 6 týdnů, jeli jsme dnes vakcinovat a čipovat. Za čipování je sice pěkná pálka, ale je to mnohem méně bolestivé než tetování. A stejně by čipy měli mít. Cesta do města byla hrozná. V kleci 6 uječených řvounů a vedle ustaraná teta Tina a ufňukaná máma Paulinka. Ale nikdo ze štěňat v autě nezvracel, na veterině byli fakt hodní, naříkali minimálně a cestou domů jsme ani nevěděli že je vezeme. Takže to zvládli na jedničku a mohou bez problémů cestovat. A když už jsme v těch nepříjemných procedurách, tak ještě vylepíme ocásky ať máme jistotu, že budou mít pěkné kroužky. Vždyť co je to za afgána, když nemá ocásek s pěkným prstýnkem na konci. Uvidíme, jak se s tím srovnají - jednoduché to určitě nebude. | ||||||||||||||||||||
|
Intercanis
Brno V1 CAC a to 2x!
|
Na sobotu 23.6. jsme si zajistili
hlídání pro štěňata a s Tinou a Henrym jsme se vydali do Brna na námi
velmi oblíbenou výstavu Intercanis. Vystavovali jsme v "Béčku".
Afgánů bylo přihlášených 20 a posuzovala nás paní Hana Petrusová. Henrýsek
nastupoval s dalšími dvěma psy do třídy otevřené. Téměř po dvou letech od
jeho poslední výstavy a rok a půl od doby, kdy díky nemoci přišel o
všechnu dlouhou srst, měl znovu nastoupit do výstavního kruhu. Vzhledem k
naší zaneprázdněnosti štěňaty jsem neměla moc příležitostí s ním trénovat
výstavní chování a tak jsem se jeho opakované premiéry dost obávala. Ale
je to miláček a příjemně mne překvapil. Kromě delšího setrvání v
postoji to zvládl na jedničku. Paní Petrusová spokojeně okomentovala jeho
výborné osvalení a hluboký hrudník, napsala krásný posudek a dala V1 CAC. Tina byla
přihlášená do mezitřídy fen jako jediná a já jí věřila. Ale i když byla v
kruhu sama, stejně si nějaké ptákoviny neodpustila. Ovšem hezký posudek
dostala také i V1 CAC (v mezitřídě psů CACe nedostal nikdo). CACIBy si tentokrát rozdělili šampioni, BOBa
opravdu zaslouženě získal pětiletý Orlando Gandamak, který ve finále
vyhrál skupinu 10 a celkově BOD2. Všechny
výsledky jsou ZDE!
Trošku mne zarazila VD - a podotýkám, že oprávněná - u mladých
jedinců. Nemohu pochopit, že někdo chce chodit na výstavy a přitom se
nezajímá o výstavní výsledky rodičů štěněte a dokonce ani o zkušenost - ať
už výstavní nebo chovatelskou - jeho chovatele. Ale na druhou stranu je
každého věc jak moc kvalitní štěně a chovatelský servis si chce pořídit.
Celkově - výstava to
byla hezká i když my ji tentokrát museli kvůli štěněčí smečce opustit
hned v poledne. DĚKUJI Petře Pšádové, Terezce Šubertové a Honzovi za to, že fotili!
|
||||||||||||||||||||
|
Krásná neděle a 2 premiéry
|
Tak dobře mládeži, když chcete z bedny, tak
jdeme ven. Udělali jsme na travičce nahonem výběh a v podvečer jsem do něj
prcky vynosila. Napřed leželi přitisknutí k zemi a jen čučeli kdeže se to
octli. To ale trvalo jen pár vteřin a už začali prozkoumávat okolí. Máma Pauline a teta Tina běhaly kolem jejich plotečku a táta Henrýsek to
pozoroval spíš z dálky. Asi nejšťastnější z faktu, že jsme úplně všichni
venku, byl veterán Condorek. Ten byl tak šťastný, že úplně skotačil. A
když už jsme tak byli venku, tak jsem poprve zalila štěněčí granulky a
dala mísu mezi štěňata. Páni, ti si dávali. Sice byl kolem nich binec,
ale venku to vůbec nevadilo. A v pondělí už baštili jako staří mazáci.
Takže Paulinka má smůlu - její doba obžerství pomalu končí a zvolna zase
přejdeme ke dvěma normálním dávkám denně - teď baštila 5xdenně po 20 dkg
granulí a to nemluvím o vývarech, sýrech a mase. Tady je pár foteček z
povedené neděle.
|
||||||||||||||||||||
|
13.6.2012 - štěňata mají 4 týdny |
Mají 4 týdny a mají se k světu. Běhají, štěkají, zpívají, kočkují se mezi
sebou, naučili se pít z misky (i když mlíko od mámy jim zatím ještě stačí)
a úporně se snaží vylézt z bedny a prozkoumat to veliké okolí. Také se
rádi chovají a mazlí. Dnes jsme znovu odčervovali, stříhali drápky a
vážili je. Váží kolem 2 a půl kila. Donutit je, aby chviličku při focení
postáli, je téměř nemožné. Největší macík je Dianka a
nejštíhlejší a také nejvíc zlobivá je Django. Ale vypadají všichni dobře a
zatím z nich máme velkou radost i když nám obsadili kus jídelny. Tak jen tak dál.
|
||||||||||||||||||||
|
30.5.2012 - 2 týdny na světě. |
Před čtrnácti dny přišlo na svět 6 půlkilových slepých afgánčích mimin a
za dva týdny tu máme smečku dravých štěňat. Vidí, snaží se chodit
(přitažlivost zemská jim to někdy kazí), učí se štěkat, ječet už docela
umí a každý váží 1a1/4 kg a více. Největší řev a nejrychlejší úprk předvádí
vždy, když je mamina začne čistit. Ona se s nimi v tomhle směru moc
nemazlí a tak čistota je něco, co prcci nemusí. Pohled na ně, když se
nacpaní protahují a "unaveně" zívají, nás vždy znovu rozesměje.
|
||||||||||||||||||||
|
24.5.2012. Asi jsem slepá! |
Dnes mají mrňata 8 dní. Vážila jsem je a mají všechna kolem 90 dkg. Také
jsme poprve zkracovali drápky. A jak
jsem se tak s nimi při těch procedurách mazlila, tak jsem černou holčičku s
béžovým řetízkem laskala na bříšku a najednou jsem ztuhla. Je to šílené,
ale ta holka je KLUK! Nevím jak jsem prcka při narození prohlížela. Asi že jak
je Paulinka
posílala na svět tak rychle, tak jsem šuláska pod zbytkem pupeční šňůry v tom
fofru přehlídla. Takže oprava - máme 4! fenečky a 2! pejsky.
|
||||||||||||||||||||
|
16.5.2012 - máme štěňátka |
Paulinka si se štěněním pospíšila a během středečního dopoledne nás
obdarovala šesti štěňátky. Máme 5 holčiček a 1 kluka. Pejsek a dvě
fenečky jsou black and tan a ostatní fenečky jsou zatím tmavé. Jestli
budou modré či černé a nebo do hněda, to poznáme během pár dní. Vrh je
vyrovnaný, všichni vážili kolem 50ti dekagramů a všichni honem spěchali k
cecíkům. Paulinku můžeme jen pochválit. |
||||||||||||||||||||
|
Springduodanube 12. a 13.5.2012 Bratislava |
Tyhle dvě mezinárodní výstavy máme rádi, jsou na Inchebě a prostředí i roční doba jsou příjemné. Jenže tenhle rok to máme komplikované, Paulinka by měla koncem týdne rodit a tak už musela být doma a s dozorem. Tím pádem jsem Bratislavu absolovovala sama s Tinou a tak to bylo náročnější. Nemám ani jednu fotku - když se začínají posuzovat afgáni psi tak češu a protože jsme ve hře až do konce posouzení, nemám možnost fotit. A nestihla jsem psát ani výsledky. Důležitější pro mne byla příprava a naladění Tiny. A to se mi tentokrát vyplatilo, Tina si dovezla ze soboty od polské rozhodčí Doroty Witkowske V1 CAC a Res.CACIB, z neděle od polského rozhodčího Jana Ryka V1 CAC, CACIB. Afgánů moc přihlášených nebylo, zato jeden hezčí než druhý. Tato výstava je mezinárodní nejen podle zadávání CACIBů, ale i účastí cizinců. Odevšad se ozývala ruština, němčina, maďarština, polština, čeština.... Oba výstavní dny proložené večeří a noclehem u Vojteků uběhly tryskem a teď fofrem vše chystáme na příchod štěňátek. A za pár týdnů nás čeká Intercanis v Brně - tentokrát už půjde do výstavního kruhu i Junioršampion Henrýsek - srst mu za 15 měsíců od zdravotního maléru trochu narostla a tak je načase aby si zase začal zvykat na výstavní šrumec. Bude táta a tak ho musíme ozdobit nějakými dospěláckými šampionáty. | ||||||||||||||||||||
|
Hurá! Pauline je březí!
|
Tak Paulinka si na mámu
nehrála, Henrýsek odvedl dobrou práci a středeční ultrazvuk potvrdil
její březost.Já to už tušila, protože poslední dny naše pažravka přestala
hltat a v misce se přehrabovala jako v odpadkovém koši, vybrala si jen
něco a zbytek odmítala. Dívala se na nás jako bychom ji chtěli otrávit. No
jo - těhotenské chutě a nevolnosti. Condorek z našeho posledního vrhu měl 10. dubna 13!
let.Den nato nám sono potvrdilo, že by se u nás po neskutečně dlouhé pauze měla zase narodit afgánčí
mimina. Má to jedinou vadu na kráse - rodit bychom měli právě ve
dnech konání světové výstavy v Salzburgu. Ale to přežijeme. Jen doufáme,
že vše dobře dopadne a my se zase po té dlouhé době vyštěňátkujem. |
||||||||||||||||||||
|
Klubová výstava 1.4.2012
v Českých Budějovicích
|
Loni jsme klubovku museli vynechat kvůli hárání Paulinky, letos nám to
naštěstí vyšlo. Tina se smilovala a počkala s háráním až do pondělka 2.4.
Klubovka byla v pavilonu F1 a přihlásilo se na ni 132 chrtů. Nejvíce
bylo whippetů - 25, afgánů bylo o jednoho méně. Vystavovalo se ve dvou
poměrně malých kruzích a posuzovali pan Uroševič a předseda klubu pan
Panuška. Výstava nebyla nějak reprezentativní ale - až na zimu - velice
pohodová. I když jsme museli vstávat už před třetí hodinou, do Budějic
jsme přijeli v dobré náladě. Je to trapné, ale náladu nám hodně spravila
cena nafty kterou jsme brali za Třeboní, jen 34,50 Kč za litr, to už jsme
dlouho neviděli. Vystavovali jsme Tinu a Paulinku, Henrýsek jel jako
doprovod. Všichni tři byli sice po "přistání" až zbytečně moc
veselí, ale pak zlatí. Tinina sestřička Tiffany byla nahlášená v mezitřídě
a tak jsem Tinu přihlásila do třídy otevřené mezi dospěláky. Pak jsem se
dost bála, šla do kruhu s dalšími 4 fenami a já dobře vím co umí ve větší
"společnosti". Ale překvapila nás, byla hodná, stála, běhala,
neprovokovala hrátky s ostatními. Ač byla téměř o rok mladší než ostatní
fenky, podařilo se jí třídu vyhrát. Paulinka ve třídě šampionů dostala V2
R.CAC za Cameron Diaz, kterou mám moc ráda a tak mne to ani nemrzelo. Od
Paulinky teď očekáváme úplně jiný výkon a doufáme, že si na mateřství jen
nehraje. O Klubového vítěze pak ve fenečkách šly Tiffany, Tina a Cameron
Diaz. Pan Panuška ho nakonec dal Tiffany s odůvodněním, že vedle Tiny už
působí dospěle. To měl pravdu a já doufám, že po hárání nám už
dospěje i puberťačka Tina. Jen si nejsem jistá, jestli nám po jejích
šílenostech nebude nakonec smutno. No a BOBa dostal - a to zcela
zaslouženě - Yasani Iram z Allahovy země. Lídě na dálku ještě jednou
gratulujeme a výsledky jsou
zde.
|
||||||||||||||||||||
|
CACIB Nitra 24.3.2012
|
Tak jak se nám loni v létě v Nitře moc líbilo, tak se nám jarní Nitra nelíbila ani trošku. Nakonec jsme byli rádi že jsme přihlásili jen jeden den - i když jsme měli asi jet raději v neděli. Vystavovali jsme v pavilonu M3, čtvercové "kruhy" byly malé a vždy 2 strany kruhu sousedily s dalšími kruhy. Posuzovalo se tak, že k divákům byli psi otočeni zadkem a tím bokem, kde stáli pánečci - pořídit slušnou fotku bylo téměř nemožné. Afgánů bylo přihlášených jen 14! (všichni ale nepřijeli) a posuzoval maďarský rozhodčí pan Lásló Erdös. Tak odfláknuté a rychlé posouzení afgánů jsem ještě nezažila. Rozhodčí na psy ani nechytnul, nezajímal ho hrudník, šířka hlavy... no zkrátka nic. Většinou si i nechal ukázat skus, posudek tedy ani nemohl mít víc než pár slov. Tina tam má krom dobrého pohybu (ten ale v malém kruhu nemohla předvést) jen že "má trošku bojazlivý temperament". To nás opravdu pobavilo - Tina má obrovský temperament, ale "bojazlivá"? Kéž by alespoň někdy byla! Ale co chci po rozhodčím, který je za minutu se psem hotov. Vlastně ani nevím za co jsme to platili. Na každé mezinárodce se posudek i kartičky vkládají do složek a bývá tam obyčejně i diplom - tady nám vrazili do ruky posudky a kartičky a hotovo. Byli jsme s Honzou docela otrávení, nic na tom nezměnil ani CAC a res.CAC. Ovšem nejlepší zážitek mne teprve čekal. Šla jsem za synovcem a jeho ženou do M1, kde vystavovali své stafordy. To byl šok - kruhy ještě o třetinu užší než jsme měli my a okolo kruhů nacpaní lidé se psy - nedalo se tam téměř projít. Ještě že bylo hezky a lidé jak mohli tak vypadli z pavilonu ven. Ovšem kdyby pršelo...... Jak jindy býváme na výstavě do pozdního odpoledne, tentokrát jsme ujeli už po dvanácté hodině. Doma jsme tu otrávenost zahnali dobrým pozdním obědem, obstarali jsme psy a po páté hodině jsme zahučeli do postele a spali všichni až do nedělního rozednění. Takže přechod na letní čas jsme dík blbé výstavě zvládli naprosto vyspaní a v pohodě. | ||||||||||||||||||||
|
DUO-CACIB Brno 4.2.2012 |
Fuj, jsme to ale blázni! Je sobota po šesté
hodině ráno, je 17 stupňů pod nulou a my sedáme do auta a hurá do Brna.
Den už se přece jen natahuje, když v 7 hodin vjíždíme do areálu výstaviště,
tak je už světlo. Kruh č.50 máme v pavilonu F, vystavovalo se i v Péčku -
oba pavilony jsou super a v obou bylo teplo. Kruhy byly prostorné s
koberci po celé ploše. Nad každým kruhem se vznášel balonek s číslem kruhu
- hezké a praktické. Nejvíce jsme oceňovali naprosto nečekanou a do této
doby u nás nevídanou věc - náš chrtí kruh měl dvojnásobnou velikost než
ostatní. Konečně někdo pochopil, že chrti se předvádějí v poměrně rychlém
tempu a to na malé ploše zkrátka nejde. Takže organizátorům patří velký
dík - mám pocit,že už trénují na Evropskou výstavu a je-li tomu tak, pak
trénují opravdu skvěle! Brněnské výstaviště v současné podobě k takové
výstavě přímo vybízí, vždyť se tu do dvou! pavilonů v pohodě vešlo přes 4
600 psů. Afgánů bylo přihlášených 20 a posuzoval pan Sistermann z Německa.
My jsme přihlásili jen Tinu - Paulinka jednak v Česku už nic nepotřebuje a
navíc měla už v prosinci hárat a tak čekáme až si to vyřídí. Tina byla v
mezitřídě a potkala se tu se sestřičkou Tracy. Do kruhu jsem šla zpocená
hrůzou z představy co ta holka bude zase vyvádět, jenže Tinuška byla
docela poslušná, pěkně běhala, ukázněně stála - zkrátka hodná holka. Tracy
byla dokonalá, takže dostala V1 CAC a Tina V2 Res.CAC - přesně jak jsem
očekávala. Jinak jsem konstatovala, že nám velký kruh svědčí, protože naše
holky běhají s chutí a rády. Bohužel se to nedá říct o všech fenkách. A tak když CACIBa dostala Tracy, nastoupily jsme
o Res.CACIBa do kruhu k ostatním vítězkám tříd i my. No a pan rozhodčí
ho dal Tině. SUPER!! U fen pan rozhodčí hodně přihlížel k pohybu . Při posouzení psů to vždy tak ale nebylo
a jejich posouzení jsem nějak nepochopila. Výsledky se bohužel nepsaly a tak
si nejsme jisti všemi známkami. Pořadí vypadalo
takhle.
|
||||||||||||||||||||
|
Hanácká národní výstava 8.1.2012 tentokrát v Brně!
|
Tak jsme zvládli svátky v širokém kruhu rodiny, bylo to krásné - moje
maminka, naše dospělé děti, jejich děti, naši psi - ale nakonec jsem byla
ráda, že je po vánocích a začala jsem se těšit na lednovou výstavu. Doma
uklizeno, ještě i napečeno, vánoční výzdoba, klid, jen to počasí tak
neuvěřitelně blbě vyšlo. Ale i tak jsme s Tinou chodily trénovat. V pátek
před výstavou jsme běhaly po obeschlé betonové ploše před areálem
družstva. Tinušce to tak krásně šlo, že jsme si daly ještě kolečka navíc -
a to jsem neměla dělat. Tina to napálila a tak jsme běžely větší kruh a já
jsem přehlédla hromádku blatíčka, pravou nohou jsem do ní šlápla, noha šla
dozadu a já na hubu rychlostí blesku. Když jsem otevřela oči, docela jsem
se divila že žiju. Pod obličejem kaluž krve a ta bolest......
Rozbila jsem si "pouze" brýle (stály třetinu mého důchodu), celé okolí
oka, tvář, nos, horní ret, bradu, obě kolena, pohmoždila jsem si
"titanovou" ruku (ještě že mi tam ten kov nechali) a pořádně zhmoždila
žebra - těm pořád vadí že dýchám a dávají mi to najevo. Tina stála nade
mnou (jako správný afganář jsem ani v tom pádu nepustila vodítko) a
rozmazávala mi jazykem krev po celém obličeji. No zkrátka hrůza. První co
mne napadlo - tak a máme po výstavě. Honza se nás napřed dost lekl a pak
mne chtěl fotit - tak zlomyslná je láska po jedenačtyřiceti letech
manželství! Když jsem se umyla, zjistila rozsah škod a začala zase
přemýšlet, zavolala jsem do Bratislavy jestli jedou v neděli vystavovat.
Po kladné odpovědi jsme se domluvily, že Tinu Ivetka nebo Petra předvede.
Honza chudák musel koupat i česat, já jim s hekáním nachystala věci a oni
vyrazili beze mne. A ostatní znám jen z vyprávění. Tina se napřed s některými jedinci vyřádila, pak si zdřímla, Honza ji učesal, Petra doupravila a šly do kruhu. To už byl třetí afgán, kterého Petra předváděla, a to ji čekala ještě Tracy. Tina byla poslušná, pěkně běhala a panu rozhodčímu i Honzovi se moc líbila, takže z té snahy bylo V1 CAJC. A pak běhala o JuniorBOB s Garcíou a dostala i tohoto BOBa. Celkové výsledky jsou ZDE! Na výstavě bylo celkem 5 jedinců z "T" vrhu Gandamaků a prý byla radost se na ně dívat. Před rokem na zimním Brně byly Tracy a Tina v baby třídě, zvládly to perfektně a někteří pak říkali, že BOBa měly dostat tyhle dvě holky - také jsem to tehdy zaznamenala. Ovšem nikdy by mne nenapadlo, že než se rok s rokem sejde, budou právě jen tyhle dvě holky běhat spolu o BOB. Tina si nechala nakonec toho JuniorBOBa a Tracy dostala toho dospěláckého! Je jen škoda, že Tina odpoledne po pěkném nástupu do finálového kruhu zpanikařila a nenechala se postavit do postoje. Ale i na tenhle mumraj si zvykne a já věřím, že se tam ještě dostane. Každopádně páneček se vrátil moc a moc spokojený a já děkuji Ivetce a Petře, že se té naší divošky ujaly. Odměnila je i Tracy - odpoledne vyhrála desítku a ke všem oceněním přidala ještě BIG!.
|
||||||||||||||||||||